Strattonův protokol- update 2009

Tento léčebný protokol proti nákaze Chlamydophila pneumoniae je od Dr. Charlese Strattona z Vanderbildtovy university, který se Cpn zabývá. Tento léčebný protokol se průběžně stále vyvíjí, v současné době se více, než tomu bývalo dříve, spoléhá na rifabutin nebo rifampin.

Léčebný protokol na chronickou infekci (přetrvávající nákazu) způsobenou C. pneumoniae

Co se týče Cpn antimikrobiálního režimu jsou mé názory (tak jak jsou v roce 2009) následovné:

Prvním rámcovým pravidlem je, že čím nemocnější pacient je, tím pomaleji by se mělo s léčbou začínat. To je, proč náš dřívější  protokol začínal jen jedním antibiotikem a jednou dávkou a postupným zvyšováním a přidáváním dávek a antibiotik podle reakcí pacienta na jednotlivá antibiotika a jednotlivé dávky. Tyto reakce se jeví být způsobeny ničením (zabíjením) organismu, chlamydie, stejně jako zánikem některých infikovaných hostitelských buněk. Dokonce samotná likvidace prostých, základních – elementárních tělísek pomocí redukčních činidel jako například acetylcysteinu (NAC) může způsobit tyto reakce, jak je uvolňována hlavní vnější bílkovinná blána chlamydie (MOMP). O MOMP je známo, že na sebe vzájemně působí s TLR (tzv. Toll-like receptory) a tudíž mohou vyvolat tvorbu cytokinů. A co víc, chlamydiová buněčná stěna obsahuje LPS (lipopolysacharid), který taktéž reaguje s TLR (Toll-like receptors) a vyvolává taktéž tvorbu cytokinů. Reakce při léčbě chlamydií je občas vztahována k buněčnému „vymírání“ (anglicky die off) právě kvůli očekávatelnému odumírání obou, jak chlamydií, tak hostitelských buněk. Tyto reakce se mohou protahovat na několik dnů až týdnů a můžou zahrnovat projevy podobné chřipce, artralgii - bolest kloubů a myalgii - svalová bolest, pocity jako při kocovině („brain-fog” neboli „zamlženou mysl“, nauseu – mdlo, nevolnost, ošklivost až pocit odpornosti či zhnusení, malaise – malátnost, nevolnost, zneklidnění, pocit neklidu), gastroenteritidu - zvedání se žaludku, nevolnost, střevní problémy včetně průjmů a občas i horečku. Tyto reakce jsou podobné reakcím u malomocenství a lepry, které jsou při léčbě malomocenství dobře popsané. Užívání prednisonu (10-20 mg denně) a/nebo pentoxyfillinu (např. Trental, 400 mg 2 nebo 3 krát denně) jak se děje u reakcí při léčbě malomocenství, by mohlo mít blahodárné účinky.

Jsem toho názoru, že by každý pacient měl nejprve začít s doplňky a vitamíny, než začne s jakýmkoli antibiotikem. Mělo by se pravidelně dělat alespoň základní laboratorní vyšetření včetně počtu krevních elementů (červených a bílých krvinek, krevních destiček) a jaterních testů, každé 3–4 měsíce, častěji (jednou měsíčně) u nemocnějších pacientů. Protože C. pneumoniae může infikovat bílé krvinky a jaterní buňky, mělo by se u nemocnějších pacientů potenciální vymírání více sledovat právě u těchto buněk. Rovněž náš první protokol toto doporučoval. Přidal bych NAC k doplňkům. Používali jsme amoxicilin v našem léčebném režimu, který se degraduje na penicillamin (redukční činidlo) v těle, jako látku účinnou proti základním, elementárním tělískům, ale NAC se zdá stejně dobře účinný a může pravděpodobně být prospěšný ještě jako další povzbuzení imunitního systému a zároveň jako ochrana jater. Co se týče vitamínů a doplňků si myslím, že jejich návrh zpracovaný profesorem Davidem Wheldonem je velmi ucelený a měl by být považován za jakousi poměřovací normu.

Jakmile je pacient připraven na antibiotika, započal bych makrolidem. Používáme Azitromycin, jelikož je snadno podáván a je poněkud levnější jako generikum (vypršela jeho patentová ochrana). Místo Azitromycinu se může užívat Claritromycin (500 mg dvakrát denně) nebo Roxitromycin (300 mg jednou denně). Nicméně dal bych pouze Azitromycin a to v dávce 250 mg jednorázově a počkal bych dva týdny, jaké na to budou reakce. Poté bych podal 2 tablety a to jednu v pondělí a druhou ve středu. Opět bych počkal dva týdny, co to způsobí. Takto bych postupoval až do fáze, kdy pacient snese 250 mg 3krát týdně (pondělí, středa, pátek). Pokud má pacient silné reakce, (kterými se myslí, že nemůže pracovat apod., jelikož většina pacientů tuto léčbu podstupuje při práci a starání se o rodinu), zpomalil bych tento postup. Po azitromycinu by se měl přidávat doxycyklin a opět velice pomalu. Jakmile je pacient schopný zvládat dávky azitromycinu po 250 mg třikrát týdně (pondělí, středa, pátek) a doxycyklinu (100 mg dvakrát denně), přidal bych pulzy metronidazolu (Entizol), opět hodně pomalu až se dostaneme na 7 dní v kuse každý měsíc (v dávkách 500 mg dvakrát denně). Jakmile je pacient schopný zvládnout měsíčně tento pulz metronidazolu, přidal bych rifampin (300 mg dvakrát denně). Jakmile je toto tolerováno, pacient to zvládá, zvýšil bych pulz metronidazolu na 14 dní, ovšem zvyšovat opět hodně pomalu. Nakonec by měl pak pacient zvládnout dávky metronidazolu v kuse dvakrát denně po 500 mg. Jakmile jsou tyto dávky u pacienta bez reakcí, pokračoval bych v této terapii alespoň po dobu 1 roku, u pacientů s roztroušenou sklerózou možná po dobu 3 let. Může to trvat rok, dva, i déle, než se pacient dostane až do té fáze, kdy nemá žádné reakce i při užívání metronidazolu denně, v závislosti na celkové chlamydiové zátěži, následováno 1–3 letou terapií. Celková doba léčby se tedy může protáhnout klidně na 5 let. Léčba by však měla pacientovi dovolit pracovat s minimálním sebeničením. Během léčby by se mělo u pacienta objevovat postupné zlepšování. Čím více nemocný pacient je, tím delší léčba bude. NENÍ ZDE ŽÁDNÁ ZKRATKA. Mladší pacienti, kteří jsou touto infekcí postižení kratší dobu, mají tendenci zotavovat se rychleji.

U pacientů s RS, vzhledem k postižení CNS, která se mohou vyskytnout při pomalejším postupu, bych postupoval rychleji, pokud se nevyskytnou závažnější reakce. To znamená zkrátit to, co by mohlo trvat rok, na několik měsíců.

 Reakce u pacientů se mohou lišit. U některých jsou tak silné, že přestanou antibiotika užívat. To ovšem ale zmaří celý smysl léčby. CELÁ ZÁLEŽITOST JE VELICE OŠIDNÁ A KAŽDÝ PACIENT BY SI MĚL NAJÍT SVÉ VLASTNÍ HRANICE. Když se s protokolem začínalo, uvažovali jsme o horké lince k odpovídání na dotazy, tyto jsou dnes z velké části zodpověditelné právě díky internetu (www.cpnhelp.org).

Posledně nutno dodat, že tato kombinace není jedině účinná, ani že je lepší či rychlejší. Je to pouze to, co bych v roce 2009 udělal pro léčbu pacienta já.

(díky za překlad Janovi)

Oceňujem Strattonov

Oceňujem Strattonov citlivý prístup k pracujúcim.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".

Powered by Drupal - Modified by Danger4k