Zdravím vás, již dlouho pročítám tyto stránky a musím předem velmi poděkovat za existenci tohoto webu nejen jeho zakladatelům, ale i ostatním, pravidelně přispívajícím za jejich rady a postřehy ohledně c.pneu a dalších potvor.
Nyní se tedy představím prostřednictvím svého příběhu:
V dětství jsem byla zdravá jak rybka, nějaká ta nachlazení atp., v 16 letech poz. borelioza, přeléčeno Summamedem, nyní neg. dokonce i v IgG (naštěstí). Ovšem matně si vzpomínám, že od puberty byly stavy "mozkové mlhy" a "divné pocity". Proto jsem vyhledala psychiatra, nasazen Seroquel, podezření na schiofrenii. Nakonec díky Bohu nepotvrzeno, pouze deprese, brala jsem trittico, sertralin aj., sedl mi až Coaxil, který beru dodnes. Hůř mi začalo být koncem r.2008. Zlom nastal v únoru 2009 - autonehoda, 2 měsíce PN, poté nástup do práce, dohánění zameškané školy = STRES. Prodělala jsem několik viróz, z nichž až na jednu všechny přechozeny stylem - ráno lupnu coldrex a utíkám do práce. Poté se můj stav zhoršil  - únava, bolesti a tuhnutí c.páteře, putující bolesti, bolesti kloubů, časté hlenění a rýma, zimnice a studené končetiny návaly horka, závratě a slabost, třes, mozková mlha.... všichni znáte... Přítel (MUDr.) měl o mě strach, nechal mi udělat všechna možná vyšetření (neuro-nic, sono-nic, odběry - snad 10 zkumavek od leukemie až po cholesterol). Jediné, co nebylo v normě:
chl.pneu - IgG a IgG poz. (reinfekt), EBV IgG poz. (prodělaná inf.) a zvýšený cholesterol (!). Nevěděli jsme, co s tím, tak mi dal Doxy na 10 dní - reakcí bylo brutální nachlazení a skoro ztráta hlasu, pak Klacid 14 dní, po něm šílená bolest kloubů a zad (že by herx?). Pak mi domluvil schůzku s primářkou mikrobiologie, věděla o škodlivosti chlamydií a jejich možnýcch následcích (zmiňovala mj. poškození cév, že prej to není žádná sranda...), dala mi Ciplox na měsíc. Během užívání se únava zhoršovala, ale dalo se to, chodila jsem do práce, dovolenou z půlky prospala... Po dobrání se stav zhoršil úplně ze dne na den - kolaps z únavy, nedokázala jsem ani dojít domů z práce. Od té doby děs. Nastoupila jsem tedy PN, která nakonec trvala 4 měsíce. Bez jakýchkoli ATB či jiných, pouze rehabilitace, se vše dalo do pořádku a měsíce prosinec a následně leden 2010 jsem se cítila zdravá, jako už dlouho ne. Vrátila jsem se do práce a šla zpět do podnájmu, kde jsem byla před PN (v době PN u přítele jinde). V únoru se vše začalo opět vracet do stejných kolejí. pak nachlazení a opět zhoršení. Nechala jsem si dokonce změřit v bytě patogenní zóny (já vím, nesmějte se, ale byla jsem fakt zoufalá), a potvrdila se má tušení, že zde jsou a ne jedna. Celkem věřím tomu, že i to mohlo můj stav ovlivnit (samozřejmě, nemůžou za nemoc, ale oslabení imunity určitě). Ovšem odstraněním tohoto problému se již nemocný člověk jen tak spontánně nevyléčí...
Takže shrnu, jak na tom momentálně jsem:
Do práce chodím, sice dělám tak na 60%, naštěstí to jde. Nějaké sporty (jako tomu bývalo dřív), o tom nemůže být řeč. Občas cvičím, ale snažím se šetřit.  Z tohoto důvodu zatím váhám s CAPem, dokud funguju, bojím se, že by mě ATB totálně odrovnala (reakce) a teď si to zrovna nemůžu dovolit...
Moje potíže: hlavně únava (nejhorší přes den, ráno a večer dobrý), na neuro. podezření na tetanii (naštěstí ne, ale neurosval. irritabilita je), bolesti kloubů, křeče ve svalech, ledové nohy, poruchy soustředění a zraku, mlha, nově pálení a svědění kůže (bez viditelných změn), nesnášenlivost mléka, občas třes a nervozita, zhoršení kvality pleti a nehtů, rýma a vykašlávání, tuhnutí svalstva zejm. c.páteře (jdu zas na rehab, posledně mi dost pomohly), horší spaní.
Nález: chl.pneu - reinfekt.
Pocit nanicovatosti naštěstí už nemám (jako loni), podařilo se mi ho překonat, zejm. díky svému příteli, který je mi ve všem oporou a věří, že nejsem hypochondr ani simulant. Což se ovšem netýká mé (nyní bývalé) OL a její s prominutím kravské "sestry". Některé jejich výroky mě dokázaly pěkně rozhodit.
Doktorka stylem - taková mladá a nemocná, somatizace, choďte na procházky, pěstujte koníčky (zkrátka nevěděla, co se mnou)
Sestra - když budete taková, tak se na vás ten váš chlap vykašle, řečeno před ním (to byla obyčejná sprosťárna), radši jsem se rozbrečela vzteky, nebo bych jí musela jednu vrazit - jsem trochu cholerik :-)
Prostě to všichni znáte, podobná "moudra" nebo dokonce urážky z úst někoho, kdo by měl pomoct...

Ještě dodám jednu věc a to, že v rodině jsou s chl. pneu také problémy.
Máma - podobné potíže jako já, jen dýl, k tomu alergie (získané), chronická bronchitis, autoimunita zasahující ŠŽ, obrna lícního nervu (vyléčená)...
Sestra - poz. c.pneu, HSV, CMV, Influenzae a další..., léta trpí bolestmi páteře (SI a kostrč) "neznámého" původu, osifikace + osteoporoza (ano, dohromady), astma, migrény, slabost.
Od plicařky dostala Doxy, pak Klacid, pak Entizol (ne dohromady). Dál se prý uvidí.

Takže můj příběh už znáte, ale není to nic nového pod sluncem. Na CAP se ještě necítím, jak jsem psala výše, ještě asi nepřišel ten správný impuls. Ale pokud se během tohoto roku nic nezmění, půjdu do toho.
Držím všem palce a napjatě sleduju vaše blogy o postupu léčby.