Léčba- Kombinované antibiotické protokoly (CAP)

Kombinované antibiotické protokoly

Vyvinutý Strattonův Protokol 4/2008: nový přístup k souboru starých problémů

[Upozornenie: Pyruvátový protokol je kontroverzná experimentálna varianta Strattonovho protokolu s nejednoznačnými výsledkami. Viacerí členovia z cpnhelp, ktorí pyruvát testovali z neho mali rozporuplné dojmy a väčšina ho ukončila, vrátane Jima K. Existuje riziko, že okrem zmierňovania reakcií na liečbu zároveň pyruvát urýchľuje metabolizmus a množenie chlamýdií a teda v konečnom dôsledku môže zrýchľovať postup choroby. Nováčikom sa doporučuje, aby sa v úvode liečby držali klasického WP, poprípade SP2006 alebo SP2009 a bez hlbších znalostí sa do pyruvátového protokolu nepúšťali. Ďalšie informácie: Vyjadrenie Jima K o ukončení brania pyruvátu: http://cpnhelp.org/node/4730, diskusia o neúčinnosti/nevhodnosti pyruv.protokolu: http://cpnhelp.org/how_calcium_pyruvate, debata o skúsenostiach s pyruvátom na chlaminfo: http://www.chlamydie.info/node/2852 a komentár k potenciálnym rizikám brania pyruvátu: http://chlamydie.info/node/2852#comment-66384 . Mmichal 17.9.2012]


Vyvinutý Strattonův Protokol 4/2008: nový přístup k souboru starých problémů
Reportováno Jimem K

Při léčbě cpn se objevuje mnoho dilemat. Jak zde na Cpnhelp všichni víme, léčba samotnými inhibitory proteinové syntézy indukuje chlamydiovou persistenci- konverzi do kryptické/persistentní formy „abnormálního“ nereplikujícího se RB (retikulárního tělíska). Infekční EB´s stále zůstávájí v extracelulárních kapalinách a tkáních, aby nás znovu infikovala, jakmile budou antibiotika vysazena. CAP, který byl zaměřen proti všem třem fázím, byl odpovědí na tuto multifázovou podstatu Cpn, ale nese problémy sám o sobě. Největším problémem je tendence indukovat silné reakce na léčbu, které jsou způsobeny bakteriálním uvolňováním LPS endotoxinů a zánětlivého endotoxinu HSP60 a sekundární porfýrií. To vytváří přídavný problém, kterým je požadavek na postupnou, pomalou léčbu a dlouhodobý proces léčby, když se zaměřujeme na infekci Cpn. Existují potentnější anti-chlamydika, ale tím, že je použijete, zabijete Cpn příliš rychle, než aby mohlo tělo tolerovat masovou apoptózu infikovaných buněk a následné selhání orgánů nebo neutropenii.

Existující CAP protokoly se v první řadě zaměřovaly na zastavení replikace, zabití mnoha RB´s a donucení zbytku přejít do nemetabolizující a nereplikační kryptické/perzistentní formy, s představou, že toto zastaví progresi nemoci. S kryptickou/persistentní formou se lze pak vypořádat postupně během času.

Ale vyvinutý výzkum naznačil, že kryptická Cpn není benigní, dokonce i když se nereplikuje. Kryptická Cpn je v podstatě stresovaná forma Cpn a stres jí nutí generovat protein tepelného šoku (HSP60). HSP60 je mnohonásobně zánětlivější, než LPS endotoxin. LPS endotoxin je jeden z těch, co způsobují horečku a zimnice a uvolňuje se zejména, když jsou zabita RB´s a EB´s a dochází k lýze (rozpadu buňky) . Zánět plaku u kardiovaskulárních chorob byl specificky spojován s Cpn a HSP60 a s persistentní (kryptickou) formou Cpn. Zánět, způsobený HSP60, když je Cpn donucena přejít do kryptické formy, může být ve skutečnosti, podle současného náhledu Dr. Strattona, hlavní příčinou takzvaných reakcí na vymírání organismu. „Takzvaných“, protože HSP60 není indukován bakteriálním vymíráním jako je LPS, ale spíše tím, že Cpn přežívá v stresované kryptické formě.

Tím pádem se navíc pokračující nemoc a destrukce tkání může objevit stejně tak díky kryptické formě, což je evidentně u nemocí srdce a plic, jako se objevuje díky replikační formě a suboptimálně fungující infikované buňce. Například autoimunitní choroby také vykazují protilátky proti HSP.

Některá další pozorování dohromady pak přispěla k posunu náhledu na věc. Kolega z medicíny, který léčil Cpn IV (nitrožilní) léčbou při použití všech činidel najednou.

Tento nový přístup je založen na tom, že donutíme současnou persistentní/kryptickou Cpn přejít zpět do RB formy a omezíme její konverzi do persistentní/kryptické formy hrozbou antibiotik.

Paul Griffith, nemedicínský přítel, který zkoumá celou tuto oblast, zjistil, že suplementace pyruvátem může udělat tento trik. Pyruvát navíc může mít i další prospěšné efekty. V zásadě tento přístup používá 6 gramů calcium pyruvátu jednu hodinu před braním antibiotik a dalších 6 gramů, jestliže jsou potřeba na reakce později, když antibiotika projeví svůj efekt. Podle teorie první dávka pyruvátu dodá odvahu kryptické/persistentní formě Cpn konvertovat se zpět do RB (replikující se) formy tím, že jí dodá připravený zdroj pro generování buněčné energie.

V RB formě je chlamydie:

a) Citlivá k běžným antibiotikům

b) Může být zabita, když není ve „stresu“, takže není stimulována k výrobě a uvolňování tak vysoce zánětlivého HSP60.

V podstatě ji krmíte dokud nemá pohodlí a nevyšplhá se zpátky na židli u jídelního stolu a pak ji praštíte doprostřed hlavy, než na vás stihne vychrstnout svou horkou omáčku. Já vím, hrozná metafora, ale to je to nejlepší, co mne napadá. Dobrali jste se k pointě?

Podle teorie by měl tenhle přístup omezit konverzi Cpn do kryptické formy léčbou a přimět ji, aby byla víc přímo citlivá na inhibitory proteinové syntézy (jako doxycyklin a azitromycin).

Podle teorie by také mělo být sníženo množství kryptických chlamydií, které člověk získal, spolu se svými zánětlivými dopady, bez potřeby zabít je přímo Entizolem. Entizol by měl být použit k „vyčištění“ persistentních/kryptických forem, které nedostal tento přístup.

Podle teorie by také druhá dávka pyruvátu pro reakce na antibiotika měla dodat základní buněčnou energii potřebnou ke snížení produkce porfyrinů.

Dr. Stratton nastínil níže uvedený experimentální protokol, který, jak zjistil v malém souboru případů, nabízí méně těžkou a rychlejší léčbu Cpn. Prosím pamatujte, že toto je experimentální protokol a nebyl ještě klinicky použit u celého širokého spektra nemocí, spojovaných s Cpn, takže by neměl bý použit bez znalého lékaře, který monitoruje léčbu.

Od Dr. Charles Strattona, 24/4/08:

Mé myšlenky o současném Strattonově Protokolu jsou, že je to práce v běhu, ale podle toho, co víme, by to mělo být následovně:
NAC 600 mg jednou denně na otestování „chlamydiové zátěže“

Pokud nejsou reakce, zvýšit NAC na 1200mg dvakrát denně.

Pokud máme četné reakce („chřipkovité“ reakce), použít nízkou dávku Prednisonu (5mg denně) pro prvních pár týdnů terapie.

Dalším krokem by měly být dva týdny makrolidu (preferován je claritromycin kvůli získaným vyšším hladinám, roxitromycin nebo azitromycin) se 6 gramy pyruvátu podanými 1 hodinu před antibiotickou dávkou. K tomu by mělo být bráno 400mg Ibuprofenu dvakrát denně spolu s NACem 1200mg dvakrát denně. Pro ty, kdož mají prudké reakce, nízkou dávku Prednisonu 5mg denně. Pro ty, kdož mají prudké reakce na pyruvát/makrolid, mohou být vyzkoušeny 3-4 dny nízké dávky Prednisonu. Také může být vyzkoušeno užití další dávky pyruvátu (3-6 gramů) proti reakcím.

Pro ty, kdo mají velké vedlejší účinky z pyruvátu/makrolidu samotného, bych pokračoval léčbou samotným makrolidem, dokud nebudou vedlejší účinky zvladatelné. Pro ty, kdož nemají, bych přidal doxycyklin 100mg dvakrát denně se 6 gramy pyruvátu 1 hodinu před. Pokračovat s NACem a Ibuprofenem.

Po dvou týdnech doxycyklinu, pokud vše půjde dobře, bych přidal metronidazol 500mg dvakrát denně s 6 gramy pyruvátu před ním, jestli uvidíme reakce.

Metronidazol bych pulsoval, dokud reakce nebudou zvladatelné.

Pokud jsou minimální reakce, pokračoval bych s terapií alespoň 1 rok a pak bych zkontroloval titry. Pokud budou titry nízké, přidal bych rifampicin nebo rifabutin (preferován), a použil bych rifamycin s pyruvátem, braným 1 hodinu před rifamycinem. Pokud na toto nebudou reakce, považoval bych terapii za ukončenou.

Pokračoval bych s monitorováním titrů každých několik let. Pokud by se titry zvedly, přeléčil bych je 6 měsíci claritromycinu nebo roxitromycinu plus rifabutin plus pyruvát a ibuprofen. S NACem bych pokračoval po celý život.

Pro lidi na současném CAP, kterým se mění léčba:

Pro ty, kteří jsou v současnosti na protokolu Doxycyklin, Azitromycin, Metronidazol a NAC, jsou mé myšlenky takové, že nejprve by měli přejít z Azitromycinu 250mg Po,St,Pá na Claritromycin 500mg dvakrát denně (nebo Roxitromycin) a pak přidat pyruvát.

Dr. Stratton dodává, že Levaquin (v ČR Levofloxacin nebo Tavanic) může být použit na krátkou dobu (jeden měsíc) místo Claritromycinu, neboť v krátkém čase vykazuje excelentní aktivitu.

Claritromycin = vyšší hladiny. Levaquin- oba, když kombinovány s pyruvátem, poskytují teoreticky lepší zabíjení.


 

Těžká neutropenie u mladých dobrovolníků, kterým byl podán rifabutin v klinických studiích (Severe neutropenia among healthy volunteers given rifabutin in clinical trials)

Glen Apseloff, MD, Clinical Pharmacology & Therapeutics, December 2003

To je pravděpodobně důvod, proč tyto „velké“ studie 6 měsíců azitromycinu neukázaly snížení rizika nemocí srdce- nejsou způsobeny replikující se formou Cpn a ti idioti se nikdy nezeptali mikrobiologu, co může zabít kryptickou Cpn!

Protein tepelného šoku 60 z Chlamydie pneumoniae vyvolává neobvyklý soubor zánětlivých odpovědí skrze Toll-like receptor 2 a 4 in vivo. (Heat shock protein 60 from Chlamydia pneumoniae elicits an unusual set of inflammatory responses via Toll-like receptor 2 and 4 in vivo.)

Da Costa CU, Wantia N, Kirschning CJ, Busch DH, Rodriguez N, Wagner H, Miethke T.
Institute of Medical Microbiology, Immunology and Hygiene, Technical University of Munich, Munich, Germany. Eur J Immunol. 2004 Oct;34(10):2874

Účinky opakovaného očkování Chlamydia penumoniae na akumulaci lipidů v aortě a zánětlivá odpověď v C57BL/6J u myší. (Effects of Repeated Chlamydia pneumoniae Inoculations on Aortic Lipid Accumulation and Inflammatory Response in C57BL/6J Mice‚Ć)

Liisa Tormakangas, et al
INFECTION AND IMMUNITY, Oct. 2005, p. 6458-6466 Vol. 73, No. 10

Zhoršené nálezy MRI během časné léčby penicilinem u pacientů s všeobecnou parézí (Worsened MRI Findings During the Early Period of Treatment with Penicillin in a Patient with General Paresis.)

Zhang SQ, Wan B, Ma XL, Zheng HM.
J Neuroimaging. 2007 Nov 6

Role proteinu tepelného šoku v ochraně a patogenezi infekčních onemocnění (Role of Heat Shock Proteins in Protection from and Pathogenesis of Infectious Diseasesi)
Ulrich Zugel and Stefan H.E. Kaufmann
Microbiology Reviews, Jan. 1999, p. 19-39 Vol. 12, No. 1

Ethyl pyruvát: nový protizánětlivý lék (Ethyl pyruvate: a novel anti-inflammatory agent)

M. P. Fink
2007 Blackwell Publishing Ltd Journal of Internal Medicine 261; 349-362

Wheldonův protokol

Aktuální Wheldonův protokol ke stažení naleznete v tomto linku (formát .doc).

Wheldonův protokol je účinný i na borelie, mykoplasmy a některé další intracelulární infekce.

Update Strattonova/Vanderbilt Protokolu: Únor 2006

Doplněné znění Strattonova/Vanderbilt Protokolu: Únor 2006

originál na http://www.cpnhelp.org/?q=strattonprotocolupdate

Stratton/Vanderbilt Protocol Update: February 2006

 

[poznámka editora: pôvodnú verziu Strattonovho protokolu nájdete na tejto adrese. Táto staršia verzia sa však už v súčasnosti nepoužíva, je tu hlavne z historických dôvodov na porozumenie výberu antibiotík a doplnkov k liečbe]

Dr. Charles Stratton píše:

Co se týče ideálního antimikrobiálního režimu proti Cpn, jsou mé myšlenky (v únoru 2006) následující :

Prvně, jako zásadní pravidlo – čím více nemocný pacient je, tím pomaleji by měl režim probíhat. To je důvodem proč náš protokol začíná pouze jedním antibiotikem v jedné dávce a postupně se přidává další dávka/antibiotikum dokud se každá reakce na antibiotikum/dávku neustálí. Tyto reakce se, jak víte, mohou vyskytnout v průběhu dní až týdnů.

Stále si myslím, že všichni pacienti by měli začít s doplňky/vitamíny, než začnou brát jakákoliv antibiotika. Měla by být provedena základní laboratorní vyšetření, včetně jaterních testů a vždy by měla být zopakována každé 3 – 4 měsíce, častěji pokud je přidáno INH (Nidrazid v ČR = antituberkulotikum, které má silný protichlamydiový účinek). Náš základní protokol, jak víte, toto doporučuje.

Přidal bych k suplementům NAC (= n-acetyl-cystein, u nás k dostání jako NAC Al, nebo ACC long). Používali jsme v našem režimu amoxicillin (=antibiotikum užívané k zabíjení elementárních tělísek) jako prostředek proti elementárním tělískům (= infekční, nereplikující se forma Cpn, která se akumuluje v mezibuněčných prostorách, dostává se do buněk a napadá je), ale NAC se zdá funguje stejně dobře a nabízí navíc výhody, co se týče podpory imunitního systému a ochrany jater. Co se týče suplementů/vitamínů, myslím, že Wheldonovy návrhy suplementace jsou velmi ucelené a měly by být považovány za pevný bod protokolu.

Pokud je možné začít s antibiotiky, začal bych makrolidem. Upřednostňujeme azitromycin (antibiotikum používané k zabránění bakt. replikace), snadno se podává a vychází levněji od doby, co mu prošel patent. Podával bych pouze jednu tabletu 250 mg azitromycinu a čekal bych 2 týdny, abych viděl, zda se dostaví nějaká reakce. Pak bych podal dvě tablety (250 mg), jednu v pondělí a jednu ve středu. A opět bych čekal 2 týdny.

Pokračoval bych takto, přidáváním každé dávky dokud by pacient nebral 250 mg azitromycinu Po/Stř/Pá. Pokud má pacient hrozné reakce (tím je myšleno, že nemůže pracovat – většina lidí se snaží pracovat a starat se o rodinu v průběhu této terapie), zpomalil bych proces.

Po azitromycinu přidávám doxycyklin (antibiotikum používané k zabránění bakt. replikace) – opět přidávat velmi zvolna. Když už jednou pacient bere obojí, tedy azitromycin a doxycyklin začal bych metronidazolovými pulsy (antibakteriální prostředek používaný při léčbě Cpn k zabíjení intracelulárních kryptických forem) – opět opatrně a propracovat se ke schématu, co měsíc to puls.

Pokud pacient snese měsíční puls metronidazolu, přidávám rifampin, 150 mg 2x denně. Pokud je toto tolerováno, přidal bych INH 300 mg denně ( QD = Quaque Die - Latin: Daily) k metronidazolovému pulsu, opět pomalu (tj. puls metronidazolu a INH dohromady).

Pokud pacient snese tento režim bez reakcí, pokračoval bych v něm alespoň rok a možná 3 při RS (roztroušená skleróza). Je možné, že to bude trvat rok, dva (nebo i déle), než se pacient dostane k bodu, kdy nebude mít žádnou reakci na metronidazolový/INH puls, závisí to na množství chlamýdií. Následuje 1 – 3letá terapie. Program může trvat i 5 let, ale měl by dovolit pacientovi pokračovat v práci bez delších přerušení. V průběhu léčby by se mělo stupňovat zlepšování stavu. Čím více je pacient nemocný, tím déle bude terapie trvat. Neexistuje žádná zkratka.

U pacientů s RS pro zpomalení možného poškození CNS (centrální nervová soustava) můžeme postupovat rychleji, pokud se neobjeví žádné významnější reakce. To znamená zhustit to, co by trvalo rok do několika měsíců. ( Pozn.: David Wheldon s tímto vyslovil souhlas, „Myslím, že Chuckův update je excelentní : je skvělý, co se týče detailů. Když je RS rapidně progresivní, a vím z vlastní zkušenosti, že může postupovat děsivě rychle, také bych proces urychlil pomocí inhibitorů proteinové syntézy, zaplatíme sice daň v podobě reakcí, ale za cenu zastavení progrese.“)

Jak můžeme vidět na cpnhelp.org, jsou reakce pacientů různé, některé jsou natolik hrozné, že pacienti přestanou brát antibiotika. To samozřejmě hatí záměr terapie. Je to velmi ošemetné a každý pacient se musí naučit poznat vlastní limity. Cpnhelp je velmi užitečná, co se týče poskytování podpory. Když jsme začínali, přemýšleli jsme o hotline, kde by byly zodpovídány otázky, které jsou nyní jednodušeji a lépe zodpovězeny skrze internet.

Konečně, nemyslím, že toto je jediný režim, který bude fungovat, ani že bude fungovat rychleji nebo lépe. Je to jen to, co bych udělal v roce 2006, kdybych léčil pacienta.

Dávejte na sebe pozor

-Chuck Stratton MD

(převzato z cpnhelp.org, díky za překlad Bunny)

 

Flagyl and INH Question

Lidi se často ptají jak je to s braním Nidrazidu (INH, isoniazidu) a Arficinu (rifampinu). V odkazu se k tomu hezky vyjadřuje JimK. Zatím bohužel jen v originálu, v angličtině.

Strattonův protokol- update 2009

Tento léčebný protokol proti nákaze Chlamydophila pneumoniae je od Dr. Charlese Strattona z Vanderbildtovy university, který se Cpn zabývá. Tento léčebný protokol se průběžně stále vyvíjí, v současné době se více, než tomu bývalo dříve, spoléhá na rifabutin nebo rifampin.

Léčebný protokol na chronickou infekci (přetrvávající nákazu) způsobenou C. pneumoniae

Co se týče Cpn antimikrobiálního režimu jsou mé názory (tak jak jsou v roce 2009) následovné:

Prvním rámcovým pravidlem je, že čím nemocnější pacient je, tím pomaleji by se mělo s léčbou začínat. To je, proč náš dřívější  protokol začínal jen jedním antibiotikem a jednou dávkou a postupným zvyšováním a přidáváním dávek a antibiotik podle reakcí pacienta na jednotlivá antibiotika a jednotlivé dávky. Tyto reakce se jeví být způsobeny ničením (zabíjením) organismu, chlamydie, stejně jako zánikem některých infikovaných hostitelských buněk. Dokonce samotná likvidace prostých, základních – elementárních tělísek pomocí redukčních činidel jako například acetylcysteinu (NAC) může způsobit tyto reakce, jak je uvolňována hlavní vnější bílkovinná blána chlamydie (MOMP). O MOMP je známo, že na sebe vzájemně působí s TLR (tzv. Toll-like receptory) a tudíž mohou vyvolat tvorbu cytokinů. A co víc, chlamydiová buněčná stěna obsahuje LPS (lipopolysacharid), který taktéž reaguje s TLR (Toll-like receptors) a vyvolává taktéž tvorbu cytokinů. Reakce při léčbě chlamydií je občas vztahována k buněčnému „vymírání“ (anglicky die off) právě kvůli očekávatelnému odumírání obou, jak chlamydií, tak hostitelských buněk. Tyto reakce se mohou protahovat na několik dnů až týdnů a můžou zahrnovat projevy podobné chřipce, artralgii - bolest kloubů a myalgii - svalová bolest, pocity jako při kocovině („brain-fog” neboli „zamlženou mysl“, nauseu – mdlo, nevolnost, ošklivost až pocit odpornosti či zhnusení, malaise – malátnost, nevolnost, zneklidnění, pocit neklidu), gastroenteritidu - zvedání se žaludku, nevolnost, střevní problémy včetně průjmů a občas i horečku. Tyto reakce jsou podobné reakcím u malomocenství a lepry, které jsou při léčbě malomocenství dobře popsané. Užívání prednisonu (10-20 mg denně) a/nebo pentoxyfillinu (např. Trental, 400 mg 2 nebo 3 krát denně) jak se děje u reakcí při léčbě malomocenství, by mohlo mít blahodárné účinky.

Jsem toho názoru, že by každý pacient měl nejprve začít s doplňky a vitamíny, než začne s jakýmkoli antibiotikem. Mělo by se pravidelně dělat alespoň základní laboratorní vyšetření včetně počtu krevních elementů (červených a bílých krvinek, krevních destiček) a jaterních testů, každé 3–4 měsíce, častěji (jednou měsíčně) u nemocnějších pacientů. Protože C. pneumoniae může infikovat bílé krvinky a jaterní buňky, mělo by se u nemocnějších pacientů potenciální vymírání více sledovat právě u těchto buněk. Rovněž náš první protokol toto doporučoval. Přidal bych NAC k doplňkům. Používali jsme amoxicilin v našem léčebném režimu, který se degraduje na penicillamin (redukční činidlo) v těle, jako látku účinnou proti základním, elementárním tělískům, ale NAC se zdá stejně dobře účinný a může pravděpodobně být prospěšný ještě jako další povzbuzení imunitního systému a zároveň jako ochrana jater. Co se týče vitamínů a doplňků si myslím, že jejich návrh zpracovaný profesorem Davidem Wheldonem je velmi ucelený a měl by být považován za jakousi poměřovací normu.

Jakmile je pacient připraven na antibiotika, započal bych makrolidem. Používáme Azitromycin, jelikož je snadno podáván a je poněkud levnější jako generikum (vypršela jeho patentová ochrana). Místo Azitromycinu se může užívat Claritromycin (500 mg dvakrát denně) nebo Roxitromycin (300 mg jednou denně). Nicméně dal bych pouze Azitromycin a to v dávce 250 mg jednorázově a počkal bych dva týdny, jaké na to budou reakce. Poté bych podal 2 tablety a to jednu v pondělí a druhou ve středu. Opět bych počkal dva týdny, co to způsobí. Takto bych postupoval až do fáze, kdy pacient snese 250 mg 3krát týdně (pondělí, středa, pátek). Pokud má pacient silné reakce, (kterými se myslí, že nemůže pracovat apod., jelikož většina pacientů tuto léčbu podstupuje při práci a starání se o rodinu), zpomalil bych tento postup. Po azitromycinu by se měl přidávat doxycyklin a opět velice pomalu. Jakmile je pacient schopný zvládat dávky azitromycinu po 250 mg třikrát týdně (pondělí, středa, pátek) a doxycyklinu (100 mg dvakrát denně), přidal bych pulzy metronidazolu (Entizol), opět hodně pomalu až se dostaneme na 7 dní v kuse každý měsíc (v dávkách 500 mg dvakrát denně). Jakmile je pacient schopný zvládnout měsíčně tento pulz metronidazolu, přidal bych rifampin (300 mg dvakrát denně). Jakmile je toto tolerováno, pacient to zvládá, zvýšil bych pulz metronidazolu na 14 dní, ovšem zvyšovat opět hodně pomalu. Nakonec by měl pak pacient zvládnout dávky metronidazolu v kuse dvakrát denně po 500 mg. Jakmile jsou tyto dávky u pacienta bez reakcí, pokračoval bych v této terapii alespoň po dobu 1 roku, u pacientů s roztroušenou sklerózou možná po dobu 3 let. Může to trvat rok, dva, i déle, než se pacient dostane až do té fáze, kdy nemá žádné reakce i při užívání metronidazolu denně, v závislosti na celkové chlamydiové zátěži, následováno 1–3 letou terapií. Celková doba léčby se tedy může protáhnout klidně na 5 let. Léčba by však měla pacientovi dovolit pracovat s minimálním sebeničením. Během léčby by se mělo u pacienta objevovat postupné zlepšování. Čím více nemocný pacient je, tím delší léčba bude. NENÍ ZDE ŽÁDNÁ ZKRATKA. Mladší pacienti, kteří jsou touto infekcí postižení kratší dobu, mají tendenci zotavovat se rychleji.

U pacientů s RS, vzhledem k postižení CNS, která se mohou vyskytnout při pomalejším postupu, bych postupoval rychleji, pokud se nevyskytnou závažnější reakce. To znamená zkrátit to, co by mohlo trvat rok, na několik měsíců.

 Reakce u pacientů se mohou lišit. U některých jsou tak silné, že přestanou antibiotika užívat. To ovšem ale zmaří celý smysl léčby. CELÁ ZÁLEŽITOST JE VELICE OŠIDNÁ A KAŽDÝ PACIENT BY SI MĚL NAJÍT SVÉ VLASTNÍ HRANICE. Když se s protokolem začínalo, uvažovali jsme o horké lince k odpovídání na dotazy, tyto jsou dnes z velké části zodpověditelné právě díky internetu (www.cpnhelp.org).

Posledně nutno dodat, že tato kombinace není jedině účinná, ani že je lepší či rychlejší. Je to pouze to, co bych v roce 2009 udělal pro léčbu pacienta já.

(díky za překlad Janovi)

Infrasaunová liečba dr.Powella

Infrasaunová liečebná variácia od dr.Powella

zdroj: http://www.cpnhelp.org/summary_chart_of_differen

- bola používaná u pacientov dr. Powella s nie-neurologickými infekciami ale s multibakteriálnymi infekciami a multisystémovými poruchami: CFS, Fibromyalgia, Reumatická artritída, Lupus, GFA (vie niekto, čo to je za skratka?)
- využíva infračervenú saunu a kombináciu vitamínov a liekov ako liečbu prvej voľby s cieľom povzbudiť imunitný systém a detoxikovať. Má menej vedľajších účinkov než antibiotiká, prináša rýchlejšie zlepšenia týmto pacientom.
- liečba ďalej pokračuje vybraným antibiotickým kombinovanýn protokolom v závislosti od toho ako so vyvíjajú symptómy.

Poznámka:
- používanie infrasauny môže zmiasť niektorých pacientov pocitom že "ich chlamýdiová infekcia sa nebude liečiť antibiotikami", nakoľko antibiotiká nemusia byť použité hneď od začiatku liečby.

Poznámka:
- všetky protokoly, dokonca aj infračervená sauna, začínajú pozvoľna a zvyšujú dávky v závislosti od znášanlivosti.

V zásislosti od odozvy na infračervenú saunu dr. Powell volí rôzne variácie CAP protokolov, ktoré sú vhodné pre daný prípad. Rôzne ďalšie lieky ako napr. INH, Ethambutol a iné môžu byť pridané so zámerom pokrytia širšieho spektra multi-infekcií.

------------------
Texty so skúsenosťami ľudí z cpnhelp s infrasaunou:
http://www.cpnhelp.org/antibiotic_doctor_wants_0
http://www.drlwilson.com/Articles/sauna_therapy.htm
http://www.cpnhelp.org/can_a_regular_sauna_help_
http://www.cpnhelp.org/sauna_while_taking_antibi
http://www.cpnhelp.org/node/4741
http://www.cpnhelp.org/are_fir_saunas_worth_it
http://www.cpnhelp.org/fir_sauna
http://www.cpnhelp.org/node/4738
http://www.cpnhelp.org/portable_infrared_saunas

Tri odborné články o využití infrasauny pri liečbe chorôb:
Infrasauna prospieva pacientom s fibromyalgiou
Infrasauna zlepšuje stav pacientov s chronickou obstrukčnou pľúcnou chorobou   
Infrasauna pomáha proti alergickej nádche

Zopár užitočných informácií z vyššie uvedených diskusií:

Jim K sa vyjadril nasledovne ohľadom vplyvu infrasauny pri liečbe CPN. "Jeden z dôvodov, prečo je infrasauna používaná, je vyvolanie umelej horúčky, ktorá podľa všetkého dokáže naštartovať bunky imunitného systému, ktoré nepracujú dobre pri nízkej/zníženej telesnej teplote".

Infrasauna môže byť nevhodná pre ľudí s hypersenzitivitou na teplo, rosaceou, kardioproblémami a neuroinfekciami v mozgu (MS), u ostatných stavov nie je problém a najvýraznejší pozitívny efekt má u ľudí s fibromyalgiou a CFS.

IR sauna môže na začiatku vyvolávať podobné die-off reakcie ako atb a je teda múdre začínať na úvod krátkymi dobami (max. 10 min denne) a čas až neskôr postupne predlžovať v závislosti od reakcií.


Diskusia k téme infrasauny na chlamydie.info: http://www.chlamydie.info/node/5258