V článku mne zaujalo pár "pocitů" zdejším asi dost známých...:

bývá hodně unavená

roztroušená skleróza

život se otočil na ruby v nejšťastnějším období, kdy se narodilo první dítě

cítila se unavená

vše se ale připisovala poporodnímu období a snažila se to nějak překonat, popsala počáteční příznaky chronického zánětlivého onemocnění nervového systému

půl roku po porodu se však přidaly silné průjmy. Doktor jí doporučil vyšetření u gastroenterologa. Než se k němu dostala, uběhl rok, mezitím ale přestala vidět na pravé oko. Po návštěvě očního lékaře byla okamžitě odeslána do motolské nemocnice na lumbální punkci, která potvrdila roztroušenou sklerózu.

bylo jí 29 let. Lékaři jí nasadili infuze kortikoidů, po kterých se jí zrak do týdne vrátil

ke gastroenterologovi se dostala až po dalším půl roce, zde diagnostikovali Crohnovu chorobu, což je chronický zánět trávicího ústrojí. Poté se k tomu všemu přidala ještě snížená funkce štítné žlázy

těhotenství s pacientkami se plánuje. Léčbu, kterou tyto ženy pravidelně užívají, je před otěhotněním nutno upravit. V průběhu těhotenství jsou, až na vzácné výjimky, pacientky bez léčby. Dostávají pouze vitamín D a další vhodné vitamínové preparáty,  …že riziko přenosu nemoci z matky na dítě je relativně malé a ve srovnání se zdravou populací pouze mírně zvýšené.

Celý článek viz na 

 https://www.novinky.cz/domaci/472977-i-kdyz-je-vazne-nemocna-prisla-o-invalidni-duchod.html

hm, tak mňa pri tvojom popise príznakov napadla ...

Někdy to chce se vrátit zpět, aby si připomenul, že to nebylo zbytečné, ta cesta močálem černým, podél bílých stěn...

Jane, já ti vlastně ani nevím, co mi pomohlo...

obojí někomu možná pomůže pochopit nepochopitelné...

https://undark.org/2017/07/26/cdc-chronic-fatigue-graded-exercise/

CDC Removes Reference to Disputed ME/CFS Therapies From Website
The agency has long recommended two controversial treatments for chronic fatigue syndrome. Earlier this month, it quietly made some changes.
07.26.2017 / By David Tuller

https://www.youtube.com/watch?v=EpMvDe8-qsM&index=244&list=UUR_kFbcwWy1c...

Dá se léčit?

"...A chronically ill person is already in a uniquely vulnerable position, whereby medical professionals act as gatekeepers to proper treatment. Doctors hold an inordinate amount of power over someone with a chronic illness, and it doesn’t take much to tip the balance further in their favor..."

‎"...Chronicky nemocný člověk je jednoznačně již tak ve zranitelné pozici, při které lékaři působí jako portýr v bráně vedoucí ke správné léčbě. Lékaři drží nezřízené množství soustředěné moci nad postiženým chronickým onemocněním a není třeba mnoho, aby se jazýček vah naklonil ve prospěch jejich přesvědčení..." ‎

history Submitted by D W on Mon, 2014-03-31 01:25

Doctor Manford Returned to his Chair.

‘I’m sorry: your wife is finished.’

‘Oh. What do you mean?’

‘She’s finished.’ He paused. ‘Get her

To a Nursing Home. I can recommend one.’

‘Thank you. She’s an artist.’

‘That’s all over,’ he said.

‘And now you have a fee to pay,’ he said.

Sarah drew out her cheque-book.

‘How much?’ ‘Sixty Pounds.’

Sarah wrote out the cheque

Somewhat laboriously.

‘You see,’ said the neurologist,

In the past I’ve had to make

Recourse to a debt-collecting agency.

Doktor Manford se vrátil na židli.

"je mi líto: vaše žena je nahraná."

OH. Co tím myslíte?

"no, je to konečná." Odmlčel se. „ sežeňte jí“

 Pečovatelský domov. Mohu jeden doporučit.

Děkuji vám. Ona je výtvarnice.

"s tím je konec," řekl.

"a teď zbývá zaplatit poplatek," řekl.

Sarah vytáhla svůj šek.

"kolik?" "60 liber."

Sarah vypsala šek

Poněkud pracně.

"Koukněte," řekl neurolog,

V minulosti jsem musel něco udělat pro

Agenturu pro vymáhající dluhy.

Na to již upzorňoval Abraham Lincoln, blahé paměti...

 “Don't believe everything you read on the internet.”  

Trošku z jiného kraje

"Four years ago I was so sick I wanted to end my life, I had seen every doctor, same conclusion, all in my mind!

Then one doctor tested me for cpn and lyme after two years!! Both came back positive, off the chart...I was given two weeks of doxy,joker....

Then I found this site:-) :-)  ...http://www.cpnhelp.org/does_work#new

Před 4 lety jsem byl tak churavý, že jsem chtěl se životem skoncovat. Nacvštívil jsem všechny doktory, vždy stejný závěr, vše je v mé hlavě! 

Pak jeden lékař udělal testy na cpn a borelie, po dvou létech! Obojí positivní, mimo normu... Dostal jsem doxy na dva týdny, vtipálek...

Pak jsem narazil na tyhle stránky ... http://www.cpnhelp.org/does_work#new  

www.ceskatelevize.cz/pub/reporterict/204-452-80124-0013.doc‎

Přepis televizního pořadu z června 2004

Mnoho se zas tak moc nezměnilo... no přeci jen, se mnou to šlo dál s kopce, kamerám jsem se tenkrát vyhnul, chtěli mi natáčet hrnce v kuchyni, domácí to odmítla, v kanceláři se toho bál zase velký šéf, měl strach, že by to bylo něco proti němu, park u potoka se nelíbil zase redakci, tak tam byl někdo jiný, hlavní protagonistka je na tom stále stejně, ten pán nevím, já jsem léčbu letos ukončil a uvidíme, co bude dál... vyskočilo to na mne v Googlu a mne napadlo, je to právě 9 let, bylo mi mizerně, dva roky po povodních, před kterými mi ty mrchy čistě náhodou našli v rámci pátrání proč pořád sípám, hluchnu, blbnu, houpe se mi zem pod nohama, bojím se přejít ulici, třeští mi hlava od bolesti ucha, kazí se zuby, bolí celý člověk, berle oporou byly a vzteklí řidiči na mne na přechodu řvali, jestli by to nešlo pomaleji, když jsem se bál udělat v bolesti o berlích krok... dle rtg. a KO a podobných cárů papírů z laboratoří hypochondr a to mělo být ještě hůř...

http://www.cpnhelp.org/trent_0

Tady založila paní Sarah vlákno pro starší postižené RS. 

Komentář laboratoře

16.1.2011 Serol. slabě aktivní infekce Chlam. pneumoniae

Tady to vychází podobně:

Po čtyřech měsících na  WP a dvou pulzech u mně dochází dle aktuálních výsledků .... 

Pověsil jsem na titulní stránku odkaz na dotazník na www.chlamydieos.cz a ještě extra, ale podle počtu přečtení nic moc.  Přemýšlím, jak lidi na to ještě upozornit, ale nic mne momentálně nenapadá.  Bohužel jsem si za celou dobu, co jsem se angažoval ve věci chronických infekcí, všiml jedné věci, že lidi umí  spíše brát, než něco pro věc udělat. Čtu dnes a denně tristní  případy, ale asi toho už nechám, těm lidem není pomoci, sami buď nemají  sílu, nebo nechtějí aktivně něco dělat a já se musím už starat o sebe.  Přestávám proto reagovat.  Jinak pro zajímavost, když jsem se po téměř roční snaze objednat tam, kde  nás dle lékařů mají léčit, konečně tam dostal, byla stávka! Při dalším  termínu po téměř dvou měsících mohu konstatovat vyhozených 30 Kč za  regulační poplatek, žádný recept, ztracený celý den a zjištění, že tudy  cesta bohužel nevede! Nebýt lékařů, kteří dle zažitých představ nemají nic  společného s chronickými infekcemi, ale přesto mne nenechali na holičkách,  byl bych nejspíše buď někde v LDNce jako ležák odkázán na milostivé  utření zadku otráveným personálem nebo v Bohnicích či dost možná spíše už  někde na věčných lovištích. Proč tomu tak je vidím trochu v tom, že se lidé  neumí sjednotit na jednotném postupu, táhnout za jeden provaz! Když jsem do  toho šel a získával na svou stranu pracně lékaře, sliboval jsem, že si  zkušenosti nenechám pro sebe. Po zkušenostech jak s přístupem lidí, tak  většinou lékařské veřejnosti a sociálního zabezpečení však docházím k jinému  závěru. Nikdo mi z valné většiny tam, kde by to člověk oprávněně očekával,  de facto nepomohl, jediné co bylo, bylo házení klacků pod nohy a maření  jakékoliv snahy pro smysluplnost veškerých aktiv v zájmu postižených. Proto  veškerou další aktivitu z mé strany jsem vyhodnotil jako marné mlácení prázdné slámy a ztrátu energie potřebné k vlastní regeneraci. 

Nicméně tímto veřejně vyslovuji neskonalý dík těm lékařům, kteří přes  středověké myšlení valné většiny, mne nenechali padnout a díky nimž jsem zase z původně naprosto zdevastované a ubolené trosky zase samostatný a sebevědomý člověk. Mám sice ještě před sebou dost věcí na řešení, ale to je v  porovnání těch hrůz na počátku již celkem o něčem jiném. 

Hodně štěstí Vám všem v dalším Vašem téměř marném boji přeje 

Jan 

PS

Léčba mne zatím stála zhruba něco přes 100 tisíc. Ztráta co se týče  ztracených příjmů, kariéry, společenského postavení, šrámů na duši atd. jdou  do mnoha milionů!

Dávejte na sebe pozor!

Sice se necítím tak výborně, jako by se měl cítit člověk stejného věku, ale je fakt, že se cítím lépe, než jsem se cítil v dobách, kdy jsem si jako myslel, že jsem ještě byl "zdráv"! Až tedy na ty projevy senility (dle jisté kožařky, kde jsem se byl zeptat, co s těmi nehty zvarhánkovatělými, protivnými pupenci na obličeji, kolem uší apod., puchýřky na ploskách chodidel ...bylo mi kolem 40), únavy, předpovídání počasí, píchání v kříži, bolest na prsou a pod lopatkami, tu koleno, tu loket, tu rameno, tu kyčel, tu chřipka (virosis acuta dle PL), tu křeče v břiše, tu hemoroid, tu průjem někde v autobuse mezi Brnem a Prahou a pod.... Ano, byl jsem "zdráv", jen ty erytrocyty v moči sem tam, kyselina močová v krvi, šutřík v ledvinné pánvičce, krystalky kyseliny močové v moči, oteklé klouby, pocit věčné opilosti, a že mne co chvíli udeří Země o čelo, jak se přede mnou vlnila, pocit mokra v botech, jak ze mne lil pot, horko nehorko, zima nezima, knedlík v krku, zvětšená játra ..... zkrátka zdravý chlap, ošlehaný větrákem III. cenové skupiny....

Ano, jak jsem mohl ta léta žít s dojmem, že jsem byl zdráv? No tvrdili mi to! Tak jsem tomu věřil, že je normální ve čtyřiceti, že se zblázní zuby a z ničeho nic odejde 13 krčků zubů, najednou! Že člověk vidí šejdrem, koktá, zapomíná co je a kde je, že se bojí objednat dovolenou, protože nikdy neví co bude ráno, jestli vstane nebo mu budou muset volat v noci pohotovost, aby mu vrazili Dolminu do zadku, aby rána dožil a pak se belhal o berličkách, splavený zimničným potem, ať bylo horko nebo zima, na nádraží směr služební cesta s barvou pleti umrlce....ano, žít život se dá různě!

Zamyšlení kacíře

24.11.2007 14. den po Entizolu. Tak, po celkem živých dnech spojených s návštěvami reumatologie, zubaře, VÚCHRu (zde jsme se dozvěděli, že se to neučili, tudíž chlamydie nic nečiní a taky to tudíž léčit nebudou ani náhodou, když se to neučili, ledaže by to Ústav nařídil …..), alergologie a rehabilitace s ukládáním peněz do lékáren (zhruba k 6 tisícům Kč jen za poslední týden), jsem se dnes probudil tuhý, jak spráskaný pes! Možná počasí – zdá se, že se oteplilo – možná vyčerpání po těch euforických dnech, možná endotoxiny, ví jen čert a bůh! Zalezl jsem do horké vany a teď asi zalezu zase do postele. Na pozadí představy, jak na tom jsou ti, co se nedokázeli poprat se středověkým myšlením našeho a konec konců celého světového zdravotnictví 21. století, jsem vlastně šťastný člověk, hnáty se mi nekroutí, hrdlo nerdousí, nevypadám jako Quasimodo od Matky Boží či soused, kdysi chlap jako hora, dneska ten Quasimodo a další a další otekliny, utrápené trosky, které naši léčitelé, co se to neučili, honí do práce, nejspíše majíce na mysli "Práce šlechtí člověka", cpouce je imunosupresivy, Prednisonem a jinými vymoženostmi moderní medicíny ve stylu has co už hoří, na příčinu nehleď, přeci nebudeme hasit sirky, ale až pořádný požár, to je vidět, za to nás pochválí, ale bránit škrtání sirek v seníku, ve stodole, vždyť sirky má každý ….. Sbohem rozume, a já jsem vždycky považoval každého s titulem MUDr. za něco nadlidského, božského, no jsou to taky jen lidi z masa a kostí, jedni schopnější, jiní méně schopní, stejně jako v jiných profesích, v závislosti na věku, schopnosti se učit novým věcem, schopnosti respektace svých klientů, a nejspíš i jejich momentálního zdravotního a duševnímu stavu, zkrátka to, že někdo byl schopen vystudovat, neznamená ještě, že teď momentálně je na vrcholu své životní světu prospěšnosti, přesně jak je to v oné Shakespearově samomluvě. A tak člověk potřebný, jeho štěstí či neštěstí spočívá v tom, ke komu zrovna vleze, jakou dostane zprávu a s tou jde dál a dál a na konci se dozví, že je blázen, hypochondr, tvor bez pozitivního myšlení, simulující a rentově motivovaný jedinec – viz http://www.youtube.com/watch?v=RkrTpFW3NQw či něco podobného.

Je úžasné, jak se všude snaží člověka napasovat do již zažitých příhrádek, jak jsou okamžitě všichni potrefení hluchotou a slepotou, jakmile pacient začíná mluvit o potížích, které nepasují na běžně známé a používané diagnózy, jakmile přijde s nemocí, na kterou neplatí Kochovy postuláty, jak si ho přehazují jak horkou bramboru ve stylu hry „já nic, já muzikant“, jakoby šlo o nějakou podivnou dětskou hru ve stylu „smraďoch“ čili Černý Petr, rychle se ho zbavit, aby jim nezůstal! Tak to jsem byl já, pacient, Černý Petr, Smraďoch! Který neví co s penězi, viz níže, náklady hrazené mou kapsou na léčení té nemoci, která neexistuje, protože se to neučí ……

Váš kacíř Jan loučící se slovy "A přece se točí"

Shakespeare's soliloquy

All the world's a stage,

And all the men and women merely players,

They have their exits and entrances,

And one man in his time plays many parts,

His acts being seven ages. At first the infant,

Mewling and puking in the nurse's arms.

Then the whining schoolboy, with his satchel

And shining morning face, creeping like a snail

Unwillingly to school. And then the lover,

Sighing like furnace, with a woeful ballad

Made to mistress' eyebrow. Then a soldier.

Full of strange oaths, and bearded like a pard,

Jealous in honour, sudden and quick in quarrel,

Seeking the bubble reputation

Even in the canon's mouth. And then the justice,

In fair round belly with good capon lined,

With eyes severe and beard of formal cut,

Full of wise saws and modern instances;

And so he plays his part. The sixth age shifts

Into the lean and slippered pantaloon,

With spectacles on nose and pouch on side,

His youthful hose, well saved, a world too wide,

For his shrunk shank; and his big manly voice,

Turning again towards the childish treble, pipes

And whistles in his sound. Last scene of all,

That ends this strange eventful history,

Is second childishness and mere oblivion,

Sans teeth, sans eyes, sans taste, sans everything.