V médiích se nedávno rozvířil nápad, ne nutně nový, jít proti COVIDu generickým imunostimulantem isoprinosinem. A v nějaké diskusi pod článkem na lidovkách se objevilo pár hlášek, že zatracovaný Hydrochloroquin má taky přece jenom něco do sebe, ale když se podá včas = na začátku. A zmínka, že ještě o fous líp zabíral panu Raoultovi Hydrochloroquin podpořený Azitromycinem. Dokonce jsem našel maličkou studii pana doktora, přiznaně problematickou z hlediska metodického, kde jsou k tomu nějaké grafy. Copak mi to připomíná :-) Jestli náhodou nám ten COVID nekamarádí s nějakými nitrobuněčnými parazity z říše bakterií...

Do nemocnice se dostanou především těžší případy = lidi kteří už mají předem nějaký problém. (Třeba nespecifický plicní?) Jsou otestováni na COVID a co myslíte: měl ho tam. A když když doktoři vytáhnou do boje meducínou, která kobercově potlačí CPn a spol, což může sekundárně nabudit lokální imunitní reakci proti buněčným troskám takto vyhubených prevítů, tak třeba ani COVIDu už tolik pšenka nekvete...

Jenom jsem chtěl zmínit tu asociaci, v kontextu zdejšího leitmotivu = CPn a CAP. Pro zlepšení imunity se pravidelně hejbu, přes léto jsem se snažil nachytat nějaké sluníčko, teď jsem zařadil vitamín D v pilulkách... (konečně jde normálně koupit! dlouhá léta byl snad jenom na předpis.) Rýmičky se mi vyhýbají obloukem a křížová páteř mi taky děkuje, po letech chátrání...

Vážení přátelé,

vím, že je to tady off topic, ale nevím o lepším svépomocném fóru, kde  bych si v klidu, pod pseudonymem a trvanlivě ublognul následující poznatek z oblasti partyzánské farmacie - o terapii dermatomykózy :-) Posledně jsem tu probíral chemii na bázi kys.undecylenové a její zinečnaté soli - tentokrát mám aplikační poznámku z opačného tábora:

Kdo jste řešili třeba Tinea Pedis, patrně jste zaslechli něco o "chytré houbě" Pythium Oligandrum a přípravcích Biodeur. A možná jste jako já tuhle věc vyzkoušeli předepsaným způsobem, a moc to nefungovalo. Trochu jo, ale ne beze zbytku a ne napořád. Údajně má tuhle smůlu menšina pacientů. No a já jsem to posunul o kousek směrem k vítězství... nad čím? Podle vzhledu se jedná v mém případě nejspíš o Trichophyton Rubrum, nějaký odolný kmen. Nemám vyhráno, ale dokázal jsem Pythium Oligandrum před aplikací trochu líp připravit, a výsledky tomu myslím odpovídají.

Biodeur je prášek: sušené spóry P.Oligandra ve směsi s nějakým práškovým "plnidlem" či zbytky kultivačního substrátu (tuším jsem zahlédl, že je na kukuřičné bázi).
Předepsaný způsob aplikace spočívá v tom, že se prášek rozmíchá ve vlažné vodě, a pak se v tom chvíli koupou nohy. To je všecko. Má interpretace: s trochou štěstí se pár spór na pokožce uchytí a udělají svoji práci.

No a já jsem přemejšlel:
1) jak dát Pythiu víc času, rozvinout se ze spící spóry do své plné krásy, nechat pořádně rozrůst mycelium. Protože literatura říká, že "rozjezd" spór trvá spíš několik hodin než pár minut.
2) jak prodloužit/usnadnit "přilnutí" P.Oligandra na ošetřenou pokožku. Protože prášek sám na kůži nedrží a míchat s běžnými masťovými základy moc nejde, např. kvůli přístupu vzduchu a konzervantům.

Nakonec jsem vyšpekuloval a otestoval, že se dá namíchat řidší "agar", nechat Pythium Oligandrum pár dnů v Petriho mističkách "rozjet" a pak tím mazat postižená místa. Terapeutický výsledek pořád není stoprocentní, ale zlepšení je znát.

Můj momentální recept na agar:

100 ml vody (nejlíp asi destilky)
  1 g práškový agar od Grešíka (= naschvál o polovinu řidší, aby se dal mazat)
  2 g práškový sladovit
  2 g dextróza (= glukóza)
  0.1 g vepřová želatina (místo peptonu)

Chce to váhu s rozlišením v nízkých dvouciferných miligramech. Prodávají se kapesní digitální, s trochou štěstí lze potkat asi za 200 Kč. Popravdě jsem toho napodruhé uvařil poloviční dávku (půl deci). I tak to stačilo na 4 Petriho misky o průměru asi 80 mm, což je pro mě dávka snad na měsíc.
Musím každých pár dnů dolejvat destilku (pipetuju kubíky brčkem), jinak by agar v miskách (přikrytých víčky, která
ale netěsní) úplně vyschl. Zase zavřít ho v nějaké nádobě hermeticky taky nechci, ono je P.Oligandrum zřejmě trochu aerobní.

Misky je nutno před nalitím sterilovat (všiml jsem si tipu "zabalit do alobalu a strčit do papiňáku").
Já se popravdě se sterilizací moc nepářu, prostě zabalené misky chvíli povařím v rendlíku pod pokličkou a vyndám.
Žádný Papinův autokláv. Zatím to myslím vcelku fungovalo.
Vedle misek jsem si koupil malou kádinku, do té naleju přiměřeně destilky, rozmíchám suché přísady a zahřívám ve vodní lázni (v rendlíku na plotně) dokud se všecko nerozpustí - vodní lázeň nechám chvíli přejít varem.
Ten tekutý "sulc" rozleju zatepla do misek, vrstvu tak 4 mm. Nemá smysl dělat tlustší, podle mého to akorát víc zasmrádne (viz níže). Rovnou přikryju, aby do toho nepadaly zárodky, které tam nechceme. Necháme vystydnout - v zimě stačí vystrčit na chvíli za okno, jinak na pár minut do lednice. Agar tuhne vcelku ochotně.
Zbývá naočkovat a čekat. Vystydlý agar v miskách stačí maličko poprášit ("pocukrovat") špetičkou přípravku Biodeur. A samozřejmě přikrýt. Asi by neměl být na ostrém světle (nedejbože slunci) ale někde v místnosti na skříni bude miskám dobře. Měl by mít teplotu asi 25*C. Přišlo mi, že při 30*C v koupelně víc smrděl (taky ho při tom pokusu byla tlustší vrstva v ploché zavařovačce). Takže nechávám kultivovat v přikrytých petriho miskách při cca 23-25*C a je to OK. Jak tvrdí i věděcká studie níže v odkazech, P.Oligandrum je schopné pokrýt menší Petriho misku z jednoho bodového naočkování asi za 4 dny. Pokud se chodíte každý den podívat, vidíte jak se po povrchu šíří bělavý povlak = patrně mycelium P.Oligandra. To je žádaný vývoj - pro jistotu očkuji misky celoplošným lehounkým "poprášením" a za 4 dny bylo skutečně pokaždé hotovo. Pokud se týče skladování, prostě nechte naočkovaný agar v tom místě, kde jste ho "kultivovali". Z koláče v misce doporučuji odkrajovat malé hrudky naočkovaného "sulcu" plastovou lžičkou nebo podobným nástrojem a podle potřeby průběžně 2x týdně dovlhčovat destilkou (pár kubíků do misky).

Čerstvě uvařený Agar je téměř bez vůně - možná je zblízka cítit slabounce po klihu.
Ve všech mých pokusech po naočkování P.Oligandrem po pár dnech začal trochu zapáchat - asi jako limonáda s příchutí vína, po které se někdo poblil. Pokud mohu soudit, ten smrádek vyprchá vzápětí po nanesení (po uschnutí nanesené vrstvy). Je to asi jediná nepříjemnost.
Zajímavé je, že po nanesení a uschnutí není prakticky vidět, je jenom nepatrně lesklejší než neošetřená pokožka. (Neleskne se zdaleka tolik, jako všelijaké mastné krémy.) A po zaschnutí nelepí.

Mazat se to dá třeba 1x-2x denně (vyzkoušejte). Účinek v mém případě není stoprocentní, ale je citelně lepší, než při doporučené aplikační metodě (rozmíchat ve vodě a koupel) - a kvůli aplikaci není třeba desítky minut v klidu sedět s nohou ve škopku. Zkusil jsem také po nanesení agaru naschvál udržet kůži po nějakou dobu v "lehce zapařeném" stavu přiložením mikrotenové fólie - do jejího odstranění jsem cítil takové jemně štiplavé dráždění, které po odstranění fólie během pár minut zmizelo. Těžko říct, co to přesně znamenalo. Účinek byl možná nepatrně lepší, než při prostém natření a okamžitém oschnutí (hodnoceno druhý den). Ono to "trvale mírně zapařené" prostředí se přirozeně vytváří např. také v nevětraných botách. Pokud mám dotyčnou nohu ošetřenu ranním mazáním, je do večera v klidu.

A do jaké míry to tedy účinkuje: jednorázová aplikace můj dermatofyt dočasně utlumí, ale on se po vysazení během pár dnů vrátí v plné síle (celoplošné zrudnutí původního ložiska atd). Při pravidelném mazání agarem 2x denně ustoupí dermatofyt do pozadí, zbyde nepatrné celoplošné či kropenaté zarudnutí a lze nalézt i zbytkové olupování kůže. Na okraji původního ložiska a vůbec různě v ploše lze pozorovat několik jednotlivých/izolovaných rudých pupínků (třeba 2-3 ks, 1 mm v průměru) - jako kdyby si dermatofyt vytvářel poslední opevněné útočiště. Pokud původní nákaza vytvořila větší pupínky, tyto se během pár dnů zhojí/oloupou, prakticky až do hladka.
V odkazech zmíněná studie "P.O. Can Suppress and Kill...atd." obsahuje zmínky, že některé kmeny dermatofytů byly v naočkované misce v agaru schopny uhájit proti P.Oligandru určité území. Pokud P.O. nedokázalo dermatofyt úplně vyhladit, došlo k ustavení jakési rovnováhy (protivníci se "zakopali" a udržovali pozice). Což by patrně odpovídalo výše popsanému vývoji v mém případě. Mohu se snažit zváhnout rovnováhu opakovanou aplikací P.Oligandra - což dokážu zevně na ploše, ale patrně nikoli do hloubky. Dosavadní klinické studie (nebylo jich mnoho) popisují, že u určitého procenta pacientů se dokonalé zničení dermatofytu nezdaří - asi je to můj případ.
Na chodidlech je po pár dnech opakovaného mazání znát, že se ztenčuje (snáz eroduje a obrušuje se) tlustá vrstva zrohovatělého keratinu.

Svůj recept na Agar jsem částečně odkoukal ze složení profesionálního MEA Agaru, náhražkové konzumní suroviny jsou inspirovány příspěvkem houbaře s nickem "fredy72" na fóru damyko.info (viz odkaz níže) - ale konkrétně jsem se nesnížil k tomu, abych do receptu přidával škrob (v profi MEA Agaru není). Taky jsem agar při vaření nepřikyseloval, aby nebyl vůči kůži agresivní (postup přípravy profi agaru obsahuje příměs ledové kyseliny octové). Pro mě trochu magická složka profi MEA směsi je pepton. Maso natrávené trávícími enzymy... docela drahá přísada a nejsem si jist, jesti bych tohle chtěl použít pro přímou aplikaci na pokožku. Zkusil jsem místo toho přidat špetičku čisté potravinářské vepřové želatiny (kolagenový hydrolyzát). Ne moc, protože chci, aby se vystydlý "agarový sulc" dal rozmazat, a aby nebyl tuhý jak žužu (jak se jinak na laboratorní agar v doporučeném poměru s vodou zřejmě sluší a patří.) Zdroje zmiňují jako vhodnou přísadu ještě nějaké fytohormony jako stimulátory růstu P.Oligandra, ale k těm nemám přístup.

Budete-li se složením experimentovat, doporučuji se vyvarovat všech surovin, u kterých hrozí příměs konzervantu/desinfekce. A asi ani nepoužívat chlorovanou vodu. Pythium Oligandrum zřejmě není ani zdaleka tak odolné všelijakým fungicidům a baktericidům, jako dermatofyty :-( Ze stejného důvodu asi nemá cenu, střídat P.Oligandrum v krátkém sledu s fungicidní chemií, nebo i různými "neagresivními" krémy/mastičkami s obsahem konzervantů. Tzn. snažíme se vyhecovat k bujení P.Oligandrum, které je zřejmě dost choulostivé a na lidské pokožce se mu asi moc nelíbí (tento organismus spontánně žije na obilných klíčcích a kořenových systémech rostlin), a také udržet P.Oligandrum co nejdéle naživu a při chuti - aby se v tom nepříliš přátelském prostředí pustilo do dermatofytů, a nevzdalo svůj vlastní boj o přežití příliš brzy.

P.Oligandrum vlastně není houba. Jeho buněčná stavba má některé součástky, obvyklé spíše u živočichů. Patří do třídy řasovek, z říše Chromista nebo Chromalveolata (ovšem jedná se údajně o taxon umělý, "polyfyletický", podobně jako prvoci = asi "co se nevešlo jinam"). V dnešní biologické systematice tedy stojí "vedle" říší jako jsou rostliny, živočichové, prvoci a houby. Nedokážu nikde najít jasné vyjádření, zda je konkrétně P.Oligandrum aerobní - mám za to, že ano, že potřebuje vzdušný kyslík.

Kde koupit suroviny na agar:
https://www.zdrava-prodejna.info/doplnky-stravy/495-agar-20-g-8595122360...
https://www.zdrava-prodejna.info/sladidla/2616-sladovit-suseny-170g-slad...
+nějakou dextrózu (glukózu):
https://www.eshop.provita.cz/dextroza-250g-provita

Mně se tehdy povedlo koupit všechny tři suroviny ve "zdravé prodejně".
Želatina je nějaká obyčejná ze sámošky - mletá, čistá, neochucená, ve složení nejsou zmíněny konzervanty.

Otázky a hypotézy ke zvážení a dalšímu prověření:

Otázkou je, zda ten smrádek proočkovaného Agaru způsobuje P.Oligandrum, nebo nějaká "nečistota" (ale na octové kvašení to snad nevypadá).

Otázkou je, zda příznivý účinek na pokožku je přínosem P.Oligandra, nebo spíš želatiny (kolagenového hydrolyzátu) či dalších "pasivních" složek agarového substrátu. Zatím jsem neměl čas a náladu na porovnání s "kontrolním vzorkem" nenaočkovaného agaru. Nicméně předpokládám, že P.Oligandrum funguje. Máloco jiného totiž fungovalo takto účinně (včetně různé hrubé chemie).

Delší dobu mi vrtá hlavou, jestli nemám prostě jenom selektivní imunitní deficit vůči dermatofytům. Resp. z druhé strany, jak zvýšit imunitu vůči těmto škůdcům. A chovám určitou naději, že možná P.Oligandrum pomůže i s tímhle.
Totiž P.Oligandrum při útoku na hostitelskou houbu v určitém okamžiku rozleptá její buněčnou stěnu, čímž se "na místě činu" (např v lidské kůži) rozlije vnitřní obsah houbové buňky (cytoplazma) a lyzát buněčné stěny - rozfázované fotky tohoto děje lze nalézt např. v bakalářské práci "Pythium Oligandrum v klinické praxi" (odkaz níže). Jestli tohle nepřispěje k senzibilizaci imunitního systému v těle lidského pacienta, tak už nevím co. Jistě záleží na hloubce v kůži, kde k vykuchání dermatofytu dojde = zda tam imunitní systém vůbec dohlédne/dosáhne.

Při déledobějším mazání Agarem s Pythiem mám trochu pochybnosti, zda pozorovanou zbytkovou vyrážku způsobuje ještě původní patogen = dermatofyt, nebo zda už můj organismus imunitně reaguje na P.Oligandrum :-) Těžko říct, každopádně když přestanu mazat, většinou se během 2-3 dnů vrátí původní agresivní vyrážka :-(

Ohledně Panthenolu (zejm. v kombinaci s fungicidní chemií) mám ve vztahu k mé dermatomykóze lehké podezření, že Panthenol posílí povrchové vrstvy pokožky, ale zárodek mykózy zůstane zapouzdřený vespod :-( Jedná se o druhý důvod, proč Panthenol nepoužívám střídavě s P.Oligandrem - snad to není chyba, možná ještě vyzkouším. Je možné, že také P.Oligandrum má problém, pronásledovat dermatofyty do hlubších vrstev kůže.

Čtení:

"The Oomycete Pythium Oligandrum Can Suppress and Kill the Causative Agents of Dermatophytoses"
https://link.springer.com/content/pdf/10.1007%2Fs11046-018-0277-2.pdf

"Pythium Oligandrum v klinické praxi" (bakalářská práce)
https://dk.upce.cz/handle/10195/58253

Recept na domácí Agar pro pěstování sadby hub:
http://www.damyko.info/ForumA/viewtopic.php?p=43076#43076

Datasheet profesionálního MEA = Malt Extract Agaru, včetně složení:
http://himedialabs.com/TD/M1913.pdf

Zaslechl jsem na ČRo dlouhou reportáž v pořadu Leonardo+ o výzkumu bakteriofágů (specifický druh virů) jakožto alternativy k antibiotikům.

https://plus.rozhlas.cz/viry-ktere-usmrcuji-bakterie-bakteriofagy-mohly-...

Jako příklad hostitelských bakterií (cílů terapie) zmiňovali E.Coli a okrajově nějaké další klasické bakterie. (Další prameny zmiňují zlatého stafylokoka.) Tak mě napadlo, jestli by to nešlo rozvést i pro Spirocheta Borrelia, případně CPn. A samozřejmě nejsem zjevně první, koho to napadlo - ale je to zřejmě dodnes spíš vzdálená naděje až chiméra.

https://www.linkedin.com/pulse/phage-therapy-borrelia-strains-wojciech-p...

https://www.lymediseaseaction.org.uk/wp-content/uploads/2016/10/Jinyu-Sh...

https://www.phagetherapycenter.com/pii/PatientServlet?command=static_lyme

https://www.mdpi.com/1999-4915/8/4/99/htm

V té rádiové reportáži několikrát zopakovali, jak je super, že konkrétní kmen fágů likviduje jenom úzké spektrum konkrétních kmenů bakterií - postrádal jsem zmínku, že to zároveň znamená, že oproti širokospektrálním ATB bude potažmo případná fágová terapie vyžadovat přesnější určení útočící bakterie = náročnější laboratorní testy (patogen izolovat a pořídit nějaký DNA fingerprint?) Zrovna u Borelií a CPn mají standardně používané sérologické testy podle některých autorů desítky procent falešně negativních výsledků, a obecně stanovení diagnózy je problém. Nabízí se nápad, nasadit spekulativně více kmenů terapeutických fágů, pro pokrytí širšího spektra kmenů konkrétního druhu bakterie. Nojo, ale nespecifické problémy jako únavu, stěhovavé otoky nebo neuro-příznaky způsobuje dokonce široké spektrum různých druhů bakterií, koinfekce budou spíš pravidlem než výjimkou... Čili optimálním pacientem je někdo na smrtelné posteli, s jasně patrným ložiskem infekce, ze kterého lze odebrat vzorky, ty kultivovat, určit kmen, s trochou štěstí je pro konkrétní kmen bakterie k dispozici "fágová vakcína" (= namnožené fágy v dostatečném množství) - kolik času takový postup zabere? Zatímco u ATB prostě rovnou zkusíte nasadit něco širokospektrálního (máte na výběr pár poměrně běžných druhů ATB) a je slušná šance, že to vezme hezky z jedné vody načisto... kobercově ty bakterie vybombarduje, bez ohledu na druh a kmen.

V rádiové reportáži také není zmíněno, že ne všechny fágy způsobují rozklad/destrukci (lysaci) hostitelské bakterie. Je zřejmě spousta druhů virů z kategorie bakteriofágů, které dokážou bakterii napadnout, ale nezpůsobí nutně její smrt. Dokonce mají zřejmě bakterie některé fágy natrvalo zabudované ve své DNA (jedna bakterie třeba i více druhů) - za normálních okolností jako nenápadné černé pasažéry. A některé takové latentní fágy lze laboratorně "indukovat" (zviditelnit, aktivovat) konkrétními chemikáliemi či léky... A také se zřejmě fágy podílejí na horizontálním přenosu genů mezi bakteriemi = způsob přenosu genetického materiálu mezi jedinci a kmeny - alternativa křížení, jak ho známe u mnohobuněčných organismů. (Jakožto užitečný doplněk náhodných mutací v procesu evoluce.)

Trochu experimentuju s červenou řepou. Syrová je zřejmě dost obtížná do trávicího traktu, ale když se z ní vyrobí strouhaný "směsný salát" cca 1:1:1 s mrkví a jablky, tak se toho dá sníst pár lžic, aniž by měl člověk další den bublavé zažívání a hlavně: mám pocit, že to ulevuje mým oteklým kloubům (teď zrovna páteř v obasti kříže). Nemá cenu toho strouhat moc, protože skladovat to nejde (leda to zkusit zmrazit). Optimální dávka je cca 30 deka a uzobávat 2 lžičky několikrát denně, když jde člověk okolo lednice.

Účinek je mírně nad "placebo sebeklamem", asi jako glukan+B+C. Netuším, co z červené řepy vlastně funguje. Jestli antioxidanty (odstraňují toxické produkty zánětlivé reakce) nebo nějaký přímý baktericidní účinek na perzistující infekci... Je to zvláštní. A ten efekt, že po větší dávce je "těžko od žaludku a bublají střeva", to může být přímý účinek řepné chemie, nebo taky nevhodná cizí mikroflóra v dovozových bulvách...

Asi bych měl ještě zkusit řepu vařenou. Porovnat účinek se syrovým materiálem. Obávám se, že varem přijdu o většinu účinných látek - ale dokud to nezkusím, tak nevím.

http://cervenarepa.eu/

Vcelku nic moc nového, jenom pár drobností mě pudí znovu si tady ublognout:

Ohledně zdejšího hlavního tématu: moje spotřeba glukanu a vitamínů v posledních měsících konverguje k nule, přesto jsem překvapivě zdravý. Poslední asi půlrok téměř úplně vymizely všelijaké epizody nachlazení apod., na které jsem byl zvyklý prakticky celý dosavadní život. Můj táta tvrdíval, že v tomhle věku pár let po čtyřicítce jsou prostě ty nejlepší leta, kdy člověk není nemocnej, protože má imunitu na max. Čert ví. Skoro úplně zmizely taky "stěhovavé kloubní obtíže". Dlouhodobě mě zlobí křížová oblast a taky levá kyčel, ale zdá se, že i tohle se trochu lepší (opatrný optimismus).

Na záda a kyčel pomáhá přiměřená zátěž (sport). Není dobré začít rovnou běhat, ale nějaký pohyb je určitě vhodný. Já jsem asi předloni v zimě vypozoroval, že zádům pomáhá běžkování - a zabírat pokud možno rukama. Akorát že další dvě zimy na běžky tady kolem nebyla šance. Loni zjara jsem si koupil kolečkové lyže (nějaký střední Skike, průměr koleček tuším 125 mm) a po mírném poladění lýtkových polstrů se na tom dá brázdit docela dlouho. A hlavně celoročně. Důležité je, že tah vytvářený pažemi nevadí křížové oblasti páteře, ba naopak zřejmě posiluje vazy a svaly kolem páteře (i na vnitřní straně), které svým tonusem vracejí ten komínek obratlů a plotýnek zpátky do latě... aspoň tak si to vysvětluju (něco jsem četl a slyšel od doktorů). A taky ten přiměřený pohyb prostě udržuje klouby pohyblivé. Odhadem totéž platí o kyčlích. Ten bruslivý pohyb rozhýbává a posiluje kyčle a kříž, přitom to nejsou takové rázy jako při běhu.

Nakonec jsem znovu začal i trochu běhat. Buď sám, nebo s děckem co už zvládne ujet 2 km na kole. Děcko jede, tatínek funí. A záda se kupodivu dál zlepšujou. A každý den pár kliků... A zřejmě k tomu už ani nemusím "zobat".

Popravdě jsem na sobě začínal poslední cca rok cejtit, že málo sportuju. Jako kdyby mi chřadly ruce. Dokonce se přidalo trochu mravenčení do levé ruky (dlaň i paže) a pocit jako kdyby částečně odkrvená levá noha (přitom prokrvení zjevně OK). Tělocvikem se to zase srovnalo. Péče o malé děti huntuje fyzickou kondici :-) Naštěstí už začínají sportovat se mnou.

Jak jsem posledně psal o Mykoseptinu... bohužel ho managoři ze Zentivy / Sanofi vyřadili ze sortimentu. A přesná náhrada na našem trhu není. Bulhaři (Sopharma) vyrábějí Mycodermin se shodným složením - ale ten se tady nedá koupit. A GSK někde v Irsku nebo v Americe vyrábí "Desenex Ointment Zinc Undecylenate 20% atd." - shodné složení jako náš starý dobrý Mykoseptin (a stejně nadšené reference). Dá se koupit přes Amazon, ale je pekelně drahá. Tady u nás se dá koupit leda pudr "Devilan zásyp" (od výrobce BioMedica) - sice spíš kosmetický přípravek, ale obsahuje trochu undecylenanu zinečnatého ("mykoseptin"). Pudr jako léková forma mi nevyhovuje, ale když se to smíchá s masťovým základem (já používám "Excipial krém") tak to drží na kůži kam to namažete a kupodivu to účinkuje velmi podobně jako originál Mykoseptin. A opakuji svoji hypotézu, že undecylenan zinečnatý (Mykoseptin) v kombinaci s pantenolem možná tlumí otoky kloubů. Zkoušel jsem s tím mazat i záda - jestli to k něčemu bylo, tím si nejsem jistý. Ještě by to chtělo přidat něco pro zvýšení transdermální penetrace...

Omlouvám se, že tu řeším dermální antimykotika, ale popravdě nevím kde jinde tuhle věc zveřejnit :-) Zdejší přátelské prostředí a anonymita mi velice vyhovují. Omlouvám se za OT.

Mám jenom pár drobností na okraj, asi z větší části off topic. Je mi o pár let víc a nic moc zajímavého se neděje.

Měl jsem zatím asi dvě období, kdy jsem bral Glukan a vitamíny pár měsíců v kuse - protože jsem přes léto potřeboval, aby klouby sloužily. Když to takhle beru delší dobu, tak mě po vysazení pár dní trochu tlačí/bolí/svírá žaludek. Asi si zvykne na kyselejší snídaně a pak chvíli trvá, než se zase přizpůsobí absenci ranních 500 mg céčka. Snažím se céčko a zejm. ACC nebrat zbytečně dlouho, protože varování ohledně ledvinových kamenů. Je fakt, že to beru v normálních denních dávkách (500 mg C, 600 mg NAC-Mucobene). Mimochodem po pomerančovém 500mg Céčku od Dr.Maxe ("lipo") mě netlačí žaludek, na rozdíl od 500mg kapslí granulátu Zentiva s dlouhým uvolňováním.

Když se objeví nějaké "nespecifické" problémy (sotva patrný kašel, klouby, "tahání" kolem plic, případně otravné "neuro" příznaky vč. drobné arytmie) tak začnu zobat a po pár dnech zase přestanu. Když trochu sportuju, zobnu ten den jednou preventivně. Funguje to.

Ty dvě letní sezóny, kdy jsem zobal dlouho a dost jsem se fyzicky nadřel, jsem měl problém se zevní mykózou - tinea inguinalis et pedis. S meziprstní mykózou sezónně laškuju už pár let, ale teď přitvrdila. A v třísle to začalo jako banální opruzenina, která se ale v rozporu s očekáváním nezhojila (přes aplikaci běžných dezinfekcí, které mi dřív fungovaly). Podle vzhledu a vývoje za to mohl patrně Trichophyton Rubrum. Dohnalo mě to k doktorovi, který nasadil Imacort (Clotrimazol + Betamethason) - ten dost zabral, ale nedokázal mykózu zrušit úplně, na zasažené ploše zůstaly asi dva-tři "pupeny" (ložiska?) a po vysazení téhle mastičky se mykóza okamžitě vracela. V první epizodě nakonec mykóza nějak dala pokoj, ale za rok při druhé epizodě ne a ne přestat. Vyzkoušel jsem na doporučení obvoďačky a na vlastní pěst všecko možné: batrafen (trochu/dočasně účinkoval), samotný Clotrimazol (bez účinku), candibene (bez účinku), tuším alpicort (bez účinku), míchaný čaj od šikovné místní kořenářky (zevně relativně účinkoval, vnitřně vůbec), zevně čaj zahuštěný želatinou a přikyselený kys.citronovou (tohle želé fungovalo dost slušně ale jenom chvíli), vlastní tinkturu z několika antimykotických bylin, panthenolové mléko (i v kombinaci jednotlivě s dalšími prostředky - nějaké výsledky mělo), zevně teatree olej (trochu poctivý od Müllera - bez účinku), zevně olej z černuchy (na chvíli trochu zabral), zevně olej z neemu (moc nezabral a dost smrděl), chytrou houbu Pythium Oligandrum (ta měla slušný účinek! bohužel nikoli definitivní) až nakonec jsem náhodou narazil na bezpředpisový Mykoseptin... a ten ZABRAL!

Proč to popisuju: měl jsem pocit, že možná to moje zobání pro zlepšení imunity (Glukan, B, C, NAC) zhoršuje imunitu proti mykózám. Minimálně časově to korelovalo (což ještě neznamená příčinnou souvislost). Přes léto se problém s mykózou vyvrbil, během podzimu zase postupně ustal (nikoli sám od sebe - musel jsem mazat).

Meziprstní mykóza mě trápila na noze, která shodou okolností dostala kdysi ránu při fotbalu a od té doby zlobí velký kloub u palce: je míň pohyblivý, pobolívá, otéká. Už asi tři roky se mi kolem toho kloubu toulají otoky a bursitidy - a jeden váček nahoře ne a ne splasknout, už pár měsíců. Začínal jsem se bát kalcifikace, když tu ejhle: mazal jsem asi týden zespoda a mezi prsty Mykoseptin + k tomu svrchu trochu Panthenol (mléko od Müllera, zbytečně moc parfémované ale jinak fajn) a najednou jsem zjistil, že ta nateklá bursa měkne a zmenšuje se. A pak najednou přes noc byla splasklá. Nevím přesně co to bylo, odhadem tomu pomohl ten Panthenol.

Jinak se neděje nic zvláštního. Držte se :-)

Vážení přátelé,

zaregistroval jsem se jenom abych popsal svoje zkušenosti...
Trochu se stydím, že tu vůbec otravuju, protože si připadám relativně mladý, fit a zdravý - přesto mám pocit, že jsem cosi relevantního prodělal a mám nějaké praktické poznatky...

Tuším někdy v zimě 2010/2011 jsem prodělal divnou tříměsíční bronchitidu, která jenom neochotně ustupovala, z toho asi dva měsíce mě bolela levá plíce (nebo co to bolelo). Vykašlával jsem poměrně husté hleny, jeden čas výrazně slané... Asi týden mě k tomu slušně pálil žaludek - potlačil jsem to omeprazolem a přešlo to. Plus k těm průduškám mi cosi cestovalo "horními cestami dýchacími", od dutin přes uši, nosohltan, hodně naběhlé příušní uzliny, bolest hlavy apod. Normálně u mě rýma trvá týden, tohle mělo asi dvakrát pomalejší vývoj a neustále se to transformovalo - když už jsem myslel, že to končí, začlo bolet něco kousek dál...

Zpočátku jsem o CPn nic netušil, takže jsem si pomáhal jak to šlo: echinacea, Sinupret, NAC, horká vana (srdce mám v pořádku).
Konkrétně to nahřívání (ať už vanou nebo lokální) nijak extra nepomáhalo, přestože s ním mám jinak při nachlazeních dobré zkušenosti. Ředění hlenu mi aspoň do značné míry tlumilo příznaky.

Obvoďačka mi asi po měsíci dala asi na týden nějaká ATB (tuším Klacid = claritromycin) a snad to i trochu pomohlo, ale určitě ne dokonale. Tím se mnou Mudr skončila. Vnutil jsem se i na plicní, udělali mi rentgen, všechno čisté. Vcelku z toho mám pocit, že pokud neumírám, nemá cenu chodit k doktorům.

Nakonec asi po dvou měsících jsem se dočetl o CPn, zkusil jsem na obvoďačku, jestli by mi nezařídila testy. Koukala na mě, jako že jsem se asi zbláznil. Poprosil jsme o názor i známého mladého doktora na infekčním v krajské nemocnici. Prázdný pohled, konverzace do outu. Pochopil jsem: neumíráš, tak neotravuj. Pozitivní testy na CPn má 60% populace.

Já jsem tuhle kašlavou věc do té doby nezažil. Ten kašel je hodně specifický - není nějak drsný / dusivý, ale neustupuje, má takovou zvláštní konzistenci...
Tehdy si nakonec příroda pomohla sama. No pomohla... Po třech měsících jsem nakonec přestal kašlat. V následujících třech letech jsem zaznamenal několik epizod, které podle příznaků a vývoje vypadaly jako relaps toho kašle. Kromě toho se mi dokolečka opakovaly divné nespecifické příznaky: stěhovavé lehčí otoky velkých kloubů, zejména po zátěži: jedna kyčel, koleno, druhá kyčel, křížové obratle, karpály - podotýkám, že před tou chrchlavou infekcí jsem míval zátěž i mnohem vyšší, a takovéhle otoky jsem nikdy nepozoroval. Vedle toho trvale více či méně oteklé uzliny na krku, občas pár dní divná únava, jindy pár dní tik v nějakém konkrétním svalu, občas v klidu pár minut arytmie (přitom pod zátěží srdce jede jako pila), asi jednou nebo dvakrát jakoby náznak poruchy soustředění (přes den, v plně bdělém stavu). Párkrát jsem měl ve spaní pocit, jako by se se mnou postel intenzivně houpala nahoru a dolů - jako když ležíte na trampolíně a někdo vás houpe. Asi dvakrát mě to probudilo, a ten pocit ještě pár vteřin přetrvával - asi se to stávalo v mělké REM fázi.

Podotýkám, že mám příjemnou práci, pohodovou rodinu, stravu pravidelnou a kvalitní, dostatek spánku...

No a někdy poslední týden v červnu 2013 mi žena vyndala na zádech klíště. Asi za týden hlásila, že to místo je zarudlé. Pak jsme někde cestovali po dovolených a asi za měsíc bylo jasné, že ta skvrna roste a nemizí, snad jen občas trochu zbledne. Jinak jsem žádné potíže neměl... nicméně jsem šel za svojí Mudr, ta na první pohled zajásala "vy máte Boreliózu!" Poslala krev do laborky a rovnou mi předepsala Doxycyklín, 2x100 mg denně po 12 hodinách, tuším na 15 dní (30 tablet). Tou dobou jsem měl naštudované CAP na CPn a Boreliózu, na předepsaný Doxycyklín jsem reagoval "aspoň že tak" - a byl jsem zvědavý, co bude. A myslím, že bylo :-)

Ještě jsem tak smutně browsil, čím by se ta krátká a nízká dávka ATB dala podpořit... do CAP jsem na vlastní pěst jít nechtěl, kromě toho bych musel řešit jejich černý nákup. No a něco jsem našel :-)
Koloidní stříbro a chlornan sodný jsou pro mě za hranicí šarlatánství, ale vitamíny a ještě třeba Betaglukan mi přišly jako věc kterou stojí za to zkusit. Pokud nepomůžou, tak aspoň neublíží... no a zdá se, že pomohly :-)

Prakticky současně s ATB jsem začal brát kvasnicový Betaglukan IMU 200 mg od Gynpharmy (1 tbl denně), k tomu Celaskon s pomalým uvolňováním (1 tbl 500 mg denně) a B-komplex Forte (1 tbl denně).
Kvalitní betaglukan má údajně zvyšovat počet a aktivitu makrofágů a následně i dalších článků imunitního systému - pokud ATB začnou hromadně vyvražďovat borélie a chlamýdie, mělo by to zvýšit objem jejich buněčných zbytků v krvi, takže vyšší počet makrofágů jednak přijde k užitku při odstraňování těch trosek, druhak bude mít imunitní systém díky tomu dostatek cizorodého materiálu k rozvinutí imunitní reakce... (borelie i chlamýdie se jinak umí před imunitními buňkami účinně maskovat).
Účinek Glukanu je Céčkem údajně podporován, a Béčko imunitě taky jedině prospěje. Po dobu léčby ATB jsem k tomu přidal ještě NAC (Mucobene) 600 mg denně (2x 300 mg) - NAC je silný antioxidant (podobně jako vitamín C), je toxický pro CPn (pravda spíš ve vyšších dávkách) a snad taky trochu chrání játra proti sekundární porfýrii...

Kromě toho jsem ATB prokládal s odstupem 3 hodin laktobacily a bílým jogurtem. Aby se mi nepotkávaly antibiotika s mléčnými výrobky, zařadil jsem do stravy hodně zeleniny (zrovna to hezky vyšlo, na zahrádce byla sezóna) - dohromady jsem během té ATB kůry dokonce pár kilo zhubl, přestože jsem měl 5 jídel denně.
Trochu otrava byla, že během kutění v zahradní chatce jsem se musel držet ve stínu (mimo přímé slunce), a že zrovna pěkně smažilo. Byl jsem tou dobou už pěkně opálený, a trochu s obavami jsem sledoval kůži na předloktích - když jsem se přes den chvíli mihl na slunci (třeba cestou na oběd), míval jsem pak večer pocit, že v hnědém opálení pozoruju narudlé skvrnky, a že cítím jakoby drobné jehličky... ale možná jsem se jenom moc pozoroval :-)

No a co se tedy dělo při těch antibiotikách: skvrna první den sytě zrudla, pak se dva dny nic
nedělo, a čtvrtý den ráno byla nenávratně pryč. Kromě toho "ožily" uzliny na krku, nebo něco v nosohltanu směrem do uší... prostě mě trochu bolelo v krku, nejdřív na jedné straně, pak na druhé...  asi tři dny na každé straně. Asi osmý den mi začlo pěkně hvízdat v levém uchu (pro jistotu jsem si obě uši vyzkoušeným postupem vypláchl, abych se ujistil, že to není mechanickou nečistotou ve zvukovodu). Tenhle příznak je zmíněný jako častý "vedlejší účinek" v příbalovém letáku Doxycyklínu - ale já bych řekl, že to není přímý účinek ATB na sluchový nerv, spíš je to výsledek léčebné činnosti ATB na perzistující zátěž CPn a borélií (a případných jejich příbuzných a kamarádů), kterými bylo vnitřní ucho nebo navazující nervy napadeny. Lehounce se ozvaly i některé klouby. Na pravém dolním očním víčku se udělalo podivné ječné zrno, zároveň silný tik do vnějšího koutku pravého oka, a jakoby trnutí/pnutí do nějaké šlachy od pravého ramene po krku nahoru. To ječné zrno skončilo malým strupem - zároveň ustoupil tik i strunulá šlacha. Ke konci 15denní ATB kůry se postupně vytratilo hvízdání v uchu i další zmíněné příznaky. Zažívání bylo po celou dobu léčby v naprostém pořádku. Po vysazení antibiotik už se nic zvláštního nedělo, určitě ne skokově. Zajímavá věc: posledních pár let mě občas trochu pálilo cosi kolem prostaty. Po těch antibiotikách je tenhle problém pryč.

Betaglukan a vitamíny B a C beru dál - řekl bych, že to má něco do sebe. Nechytne se mě každé nachlazení. Občas cítím v nosní dutině, že na mě něco leze, dřív by to skončilo dvoutýdenní rýmou - a dneska to často během jednoho dne zmizí beze stopy. Nebo tu rýmu fakt chytím, ale je pryč za 4 dny, což jsem předtím nezažíl.
První asi měsíc mi to připadalo jak zrychlený film - třeba jednou týdně mě trochu šimralo v nose, a pak zase klid.
Už jsem byl s glukanem nastydlý i 2 týdny v kuse, ale příznaky velmi mírné, zatímco zbytek rodiny byl s toutéž infekcí nepoužitelný. Pokud mi něco napadne cesty dýchací, přidávám k těm třem fetům na pár dní ještě NAC (Mucobene) - kromě ředění hlenu má další účinky popsané výše. (NAC neberu trvale.)
Střevní infekce se mi vyhýbají (přitom nejbližší rodina už za tu dobu asi dvě prodělala).
Asi po třech měsících od nasazení ATB jsem měl kontrolní odběr na protilátky proti Borelióze, Mudr mi zároveň provedla kompletní preventivní prohlídku. Takže v laborce zkoumali i cholesterol. Světe div se, hladiny těch asi čtyř zkoumaných kategorií cholesterolu šly o nějakých 20% dolů.

Teď je únor 2014. Betaglukan a ty dva vitamíny beru už půl roku.
Připadám si spíš jako feťák než jako hypochondr. Mám pocit, že mi postupně daly pokoj klouby.
Poslední tři roky mi připadalo, že klouby jenom číhají na záminku (= mírnou zátěž), aby mohly otéct a škodolibě mi hrozit. Teď mi naopak připadá, že se pomalu vrátily k původnímu chování = rozumná zátěž jim nevadí.
Taky jsem měl od té bronchitidy neustále pocit, že mi něco maličko sedí na plicích. Ještě asi měsíc zpátky z toho zbylo takové trnutí v ramenních pletencích včetně klíčních kostí. Když jsem se nadechl, zadržel dech a zatnul svaly na horní části hrudníku, cítil jsem, jak mě "tahají vazy" v té oblasti. Teď zřejmě pominulo i tohle. Taky srdeční arytmie se přestala objevovat, stejně tak tiky a "houpání" ve spánku. Navíc bych řekl, že mám trochu lepší periferní vidění (spíš vnímání). A přijde mi, že mi stačí míň spánku - když jednou za čas zůstanu sedět u počítače přes půlnoc, druhý den mě to nevytrestá.
Míval jsem pravidelně afty. Teď už se dlouho žádný neukázal.
Jakékoli oděrky na rukou (když dělám něco rukama) se hojí líp než dřív.

Ještě to budu brát pár měsíců a pak zkusím snížit dávku / pomalu vysadit.

Mimochodem... ten fet (asi hlavně céčko, je kyselé) je dobře brát k nějakému velkému jídlu (k obědu), protože jinak "tlačí v žaludku".

Co tak čtu zkušenosti ostatních, půl roku je zřejmě dost krátká doba. Uvidím, jak bude dál. Kdyby bylo něco zajímavého, ještě se ozvu...

Držím palce ve Vašich soukromých válkách s infekcí :-)